1925

Dne 25. ledna byla veliká slavnost svěcení nové monstrance a kalicha, což bylo koupeno za náhradu vyplacenou pojišťovnou za ukradené předměty a z dobrovolných darů.

Jaro začalo brzo, už 12. února se v polích pracovalo. Avšak 14. a 15. února přišla hrozná vichřice, jaké nebylo pamětníka. Hučelo to a řvalo dva dny a jednu noc. Pole už bylo oschlé a tak se hlína vznášela vysoko v povětří jako mračna. Škody to nadělalo moc. Na polích Za trávníky a na Dílcoch zůstalo ležet jen kamení, hlína byla odnesena větrem. Kdo už měl zasetý ječmen, odneslo mu to hlínu i semeno. Nám to na Kobylici vyrvalo a odneslo na měřicu rži i s hlínou. Za trávníky jsme měli žito a to bylo pěkně vzrostlé, tam zase vítr nanesl na 10 centimetrů navysoko hlíny. Povláčil jsem to potom a nechal tak a bylo velice pěkné - bylo tam 12 mandelů. Také na domech nadělala vichřice mnoho škody. Ze střech křidlice rvala a shazovala. Který dům byl víc na větře, tam zůstala jen holá vazba. Někde i celou střechu to shodilo a vrata vyvracelo. V Ostrožské cihelně byla jedna kůlna rozbitá úplně na padrť a ostatní byly bez křidlice. Od té doby se tam už cihly nepálily a cihelna potom zanikla úplně.

27. října prodával se soudní dražbou dům č. 321, bývalý obchod Jana Svadbíka, který už od jara byl pryč. Koupil to Antonín Vaškovic č. 37 za 8100 Kč.

14. prosince byla v kostele udělána dřevěná podlaha z desek, které daroval baron Popper z Bytče - nově přijatý hlucký občan. (viz. vzpomínky Františka Mitáčka zvaného Baron)

Úroda byla letos velice pěkná, že jí nebylo pamětníka.

Podle Josefa Dufky