1961

Vedení obce: předsedou MNV je Josef Kašpara, obecním tajemníkem František Hrdina. Pracovníci úřadu se nezměnili, jsou zde stejní jako vloni. 

1. března 1961 proběhlo v Hluku sčítání lidu. Naše obec má 3843 obyvatel.

Deštivé počasí na konci května a začátkem června způsobilo velké zaplevelení brambor, řepy a kukuřice. Oborání brambor traktorem nebylo možné, protože půda byla provlhlá. Předseda JZD František Svadbík proto požádal o pomoc MNV. Řepu na okopávku se jakž takž podařilo popřidělovat, ale na brambory se už jaksi pracovních sil nedostalo. „My jsme tam nic nedali, my nepůjdem,“ bylo sem tam slyšet. Ale zástupci MNV byli neodbytní a tak se nakonec brambory okopaly.

Pokračuje oprava hlucké tvrze. Plány jsou velkolepé. Slovácká jiskra píše: „Na druhém nádvoří této tvrze bude zřízeno divadlo v přírodě z bývalé zahrady, která bude svahovitě přizpůsobena. Stovky kubíků hlíny, která už byla na úpravu terénu do zahrady navezena, to potvrzují. Podle plánu má být jeviště na jižní straně nádvoří, před ním taneční parket, sloužící jako první místo sedadel a za ním svahovitý terén až do výše dvou metrů nad nynější terén. V prostoru takto upraveném bude možno pohodlně usadit 1500 osob. Tyto úpravy mají být skončeny do příštích Dolňáckých slavností, to je první neděli v červnu 1965.“

Rybáři letos brigádnicky zbudovali dva rybníky – jeden v Boršickém potoku („Podkova“), druhý na Bařině pod Starými horami. Dále vznikl rybník výtěrový a odchovný.

Sbor pro občanské záležitosti připravil slavnostní obřad pro Annu Červenkovou, která se dožila 99 let. Kromě příbuzných stařenky se zúčastnili také zástupci okresního národního výboru. Darem dostala jubilantka obraz Domina Černého a od zástupců okresu dárkový koš. Po slavnostním obřadu byla Anna Červenková pozvána na projížďku osobním autem. Jelo se přes Dolní Němčí, Nivnici, Uherský Brod, Havřice, Veletiny a Vlčnov. Ostatní hosté odešli do domu č. 71, kde stařenka bydlí. Tam bylo pohoštění a nejbližší příbuzní se tam zdrželi až dlouho do noci.
Poslední osoba, která se dožila 115 let byla Ličmanová, která zemřela v roce 1842. Byla to první osoba, která byla pochována na tehdy nově zbudovaném hřbitově nad Psincem. (Údaje převzaty z Hořínkovy knihy Slovácké městečko Hluk, str. 242)
Anna Červenková se dožila 100 a 1 měsíc. Zemřela v roce 1962.

Letos byla oslava 1. máje v Hluku, nejelo se do Uherského Hradiště jako v předešlých letech. Počasí nebylo vůbec příznivé. Během průvodu a programu chvilkami dokonce poletoval sníh. V průvodu jelo 6 alegorických vozů a 12 ozdobených traktorů. Hrály 3 hudby. Kromě hlucké také dechovky z Uherského Hradiště a Horního Němčí. Účast byla jako jindy „dobrovolně povinná“. 

Divadelní soubor Františka Kožíka závodního klubu Autopal se svým vedoucím Jaroslavem Hrabovským nacvičil letos hru Dody od T.Dávidové. Hru předvedli i v Polešovicích a pro velký úspěch ji tam po týdnu jeli zopakovat.

Závodní klub  ROH Autopalu uspořádal výstavu obrazů, modelů letadel a lodí. Obrazy vystavovali Jan Dufka a Antonín Vavřínek, modely letadel členové modelářského kroužku, který vede František Machálek. Autory maket lodí byli Jaroslav Šopík a Alois Plaček. Výstava byla hojně navštívena.

Dolňácké slavnosti proběhly ve dnech 27. a 28. května. V sobotu odpoledne vystoupily dětské soubory v programu nazvaném Jaro našeho života, večer pak soubory dospělé v pořadu Píseň májové noci. Po nedělní dopolední jízdě králů proběhl na stadioně hlavní program pod názvem Pro radost a krásu našich dní. Během obou svátečních dní bylo možno zhlédnout  výstavu „Podíl JZD okresu Uherské Hradiště na splnění třetí pětiletky v zemědělství za 4 roky.“

Na základní škole chybí v letošním roce už dvě učebny. Převážná část žactva totiž pokračuje v docházce do 9. třídy. Také prostředí školní kuchyně, která vaří průměrně 120 obědů denně zdaleka nestačí. V jídelně může jíst současně jen 20 strávníků, takže jedni musí čekat na druhé.

Rada MNV rozhodla, že se na školním dvoře nové školy postaví nové dílny pro polytechnické vyučování a zároveň místnost pro školní družinu. Většina prací byla provedena brigádnicky, takže budova mohla být otevřena 10. září 1961. (Jednalo se o budovu školního pavilónu, na jehož místě dnes stojí školní jídelna)

Jako v jiných obcích a městech i u nás pracuje pionýrská organizace Československého svazu mládeže. Jedenáct pionýrských oddílů  sdružuje 313 hochů a dívek. Kromě společného trávení volného času chodí pionýři vypomáhat do JZD, na státní statek a ruku k dílu přiložili i při stavbě pavilónu na školním dvoře. Nacvičili také divadelní hru Kouzelné rukavice od Jaroslava Žáka. Hrála se dvakrát, ale byla málo navštívena. Mnohé odradilo, že se jedná o hru novodobou, která se odehrává v JZD.

Mateřská škola v Hluku je dvoutřídní s celodenním provozem od 7 do 17 hodin. Pro školní rok 1961/62 je zapsáno 93 dětí. Zájem je ještě větší a tak v nejbližší době je plánováno adaptací získat další třídu. Ze sociálních důvodů bylo přijato jedno dítě nezaměstnané matky, jinak jsou všechny děti zaměstnaných matek. Ředitelkou je Ludmila Šimčíková, učitelkami L.Jurčová a Ant.Vaňková. Jako nekvalifikovaná učitelka pracuje A.Šimčíková a školnici dělá Marie Čížková. Poplatky za stravu dětí jsou určovány podle čistého příjmu rodičů a počtu dětí v rodině. Starší děti přicházejí do školky samy, mladší v doprovodu rodičů, prarodičů nebo starších sourozenců.   

10.11.1961 byla zahájena ve školní budově Lidová akademie. Organizuje ji osvětová beseda pod vedením učitele Vlastimila Nováka. Je bezplatná a každý účastník obdrží po absolvování vysvědčení. Přednášejí profesoři z Uherského Hradiště. Hlavní téma zní: „Vstříc komunismu“. Je přihlášeno 36 osob.

Proběhlo školení nových řidičů mopedů a pionýrů (malé motocykly), které se v poslední době staly velmi populární. Řidičský průkaz získalo 66 nových řidičů. Současně prodělalo přeškolení 78 řidičů, kteří už vlastnili stará řidičská oprávnění.

Místní výbor žen uspořádal 5 zájezdů do Piešťan za poplatek 15 Kčs. Účastnili se starší občané, hlavně ženy. Byla možnost nejen prohlédnout si lázně a poslechnout promenádní koncert, ale také absolvovat léčivou koupel. Tyto zájezdy byly pokaždé plně obsazené.4. března uspořádal výbor žen svůj první večírek bez mužů. Na programu byl zpěv a jednoaktovky. Na klavír hrála paní Klemšová. Tančilo se u hudby z gramofonu. Bylo i drobné pohoštění. Výlohy hradil výbor žen.

JZD se rozhodlo, že každému novému dítěti, které se narodí členům družstva darují vkladní knížku s částkou 100 korun. První občánek, který tento dárek obdržel byl František Pospíšek z Lánu č. 761.

Mezinárodní situace se velmi vyostřila. Projev sovětského představitele Nikity Chruščova vyděsil mnohé lidi tak, že začali nakupovat velké zásoby potravin a jiného zboží. Tato nákupní horečka trvala týden. Jeden Hlučan si například koupil 6 pytlů mouky. I z oficiálních míst přišla odezva. Ženy byly vyzvány, aby se daly proškolit na řidičky na auta i traktory. To aby v případě válečného konfliktu mohly zastoupit muže.

V letošním roce se v polích opět vyskytla mandelinka bramborová. JZD provedlo letecky práškování brambor i řepy cukrovky proti světlušce. Čtrnáct dní nesměl nikdo vstoupit do řepného pole či použít trávu jako krmivo. Také včelaři museli nechat zavřené úly. Mnoho polních zvířat se těmito postřiky otrávilo.

Když přebral Státní statek Kunovice trať Ostrožské pole, přešla do jeho působnosti i trať Kolébky. Na tomto poli, zvláště tam, kde byly výškové meze, byly ovocné stromy.Vedení kunovického státního statku nechalo tyto stromy pásovým traktorem vytahat. Důvodem bylo, že by tyto stromy překážely ve strojovém obdělávání polí. Tak neslavně zanikl ovocný sad v Kolébkách.

Obecní váha na dolním konci (naproti Čížkovu domu), která byla postavena v roce 1890 pozbyla svého významu. Byla proto demontována a odvezena do prostor zemědělského družstva. Místo, na kterém stávala je tak mnohem přehlednější pro motoristy.

Poprvé v dějinách hluckého sportovního života se podařilo uspořádat besedu s vrcholovými sportovními reprezentanty z národního hokejového týmu. Hlavně zásluhou Stanislava Buriana se podařilo pozvat do naší obce Josefa Mikoláše(brankář), Jana Kaspera a Miroslava Vlacha z Ostravy. Všichni tři se zúčastnili večerní besedy a k velké radosti Hlučanů odpovídali na všechny zvědavé otázky.   

3. prosince 1961 byly provedeny v Hluku první volby soudců z povolání a soudců mimo povolání. Až do nynějška byli tito navrhováni Národní frontou v obci a jmenováni okresním národním výborem. Nyní pro zdání demokratických postupů a uplatňování vůle lidu byl zvolen tento způsob. Prostí lidé ale ve skutečnosti nemají pražádnou možnost výsledek takovýchto voleb jakkoli ovlivnit. Ve volební místnosti sice byla plenta, ale takřka nikdo neměl odvahu za ni jít. Jako obvykle při podobných příležitostech na chodbě zpívaly děti budovatelské písně a na náměstí vyhrávala dechovka. To aby zlí imperialisté viděli, jak se nám tu dobře žije. Na schůze, které předcházely těmto volbám nechodil skoro nikdo.

Rovněž 3. prosince předvedly školní děti divadelní hru O princezně Zlatovlásce.

Žáci zemědělského učiliště v Kunovicích, kterých je celkem sedm, budou ve školním roce 1961/62 bydlet v internátě. Nemusí tak denně dojíždět a ušetřený čas budou moci věnovat studiu či osobním zálibám.

Jak se pohřbívá v roce 1961. Ihned po úmrtí oznámí rodina zvoníkovi, aby zvonil umíráčkem. Pak je pozván lékař, který zemřelého ohledá a vypíše úmrtní list. Ten také určí datum pohřbu. Úmrtí osoby je pak nahlášeno na matričním oddělení MNV. Na místním hospodářství se zajistí pohřební vůz a vykopání hrobu a informují se muzikanti a varhaník se zpěváky. Rakev je nutno obstarat v Uherském Hradišti, kde je komunální služba pro celý okres. Dříve vyráběli rakve truhláři v obci, ale od roku 1940, kdy bylo dřevo na příděl a pak po roce 1950 to bylo už jen ojedinělé. Okres vše centralizoval. Rakve už se vyrábějí i prodávají na jednom jediném místě. Za jejich dopravu z Hradiště se platí 60 korun.
Mrtvého má rodina až do pohřbu doma, přičemž ve dne i v noci u něho hoří svíce. Každý večer až do pohřbu bývá v domě zemřelého večerní modlení ( toto modlení se od roku 1992  přesunulo do kostela). Církevní obřad začíná u domu, v průvodu se pak jde do kostela za doprovodu hudby. Když je pohřeb dopoledne, dostane kapela 500 korun, když odpoledne, tak 400 korun. V poslední době už jsou odpolední pohřby běžné i ve všední den. Většina lidí je zaměstnaná v závodech a kdo chce jít na pohřeb, vezme si dovolenou nebo to nadpracuje. V kostele je ofěra- tj. se svíčkou se jde okolo hlavního oltáře a za ním se položí na tácek peněžní dar pro kostel. Po dobu trvání ofěry zpívají všichni přítomní smuteční písně. Nejbližší rodina zesnulého, povětšině ženy, jdou v těch chvílích do sakristie a tam dají peníze kostelníkovi, aby se pomodlil za zemřelého a vzpomínku věnoval i dříve zesnulým příslušníkům rodiny. Kněz provede církevní obřad a průvod jde opět i s muzikou na hřbitov. Na konci průvodu jde žena, která nahlas „předříkává“ růženec, ostatní se modlí s ní. Do roku 1960 se zemřelí nosili v pohřebním průvodu na márách a to tak, že jej neslo 6 osob. Když zemřel člověk, který neměl blízké rodiny, či na pohřeb přišlo málo lidí, protože bylo zrovna období, kdy bylo pilno v poli, stávalo se, že rakev neměl kdo nést. A tak v roce 1959 na návrh MNV a faráře Pastuszana koupili padesátníci pro obec za 3500 Kčs  pohřební vůz. Ten byl dán do provozu v lednu 1960 a jako první v něm byl vezen František Soviš.
Na hřbitově kněz vykropí hrob, zpěváci zazpívají, všichni se společně pomodlí. Nad hrobem se obvykle se smuteční řečí rozloučí zástupce spolupracovníků či jiné skupiny blízké zemřelému. Při odchodu od hrobu vhodí každý na rakev hrstku hlíny. Nejbližší příbuzenstvo jde pak do domu zemřelého „zalét oči“. Zde se vzpomíná na mrtvého při dobrém jídle a pití. U občanů bez náboženského vyznání je pouze rozloučení u domu a průvod jde přímo na hřbitov. Takovýchto pohřbů se však v Hluku dosud konalo jen velmi málo. Také pohřeb spálením se v Hluku nepraktikuje.
Dříve se k domu zemřelého nosívaly dva postavníky, které pak byly neseny v pohřebním průvodu před rakví. V Hluku bývaly postavníky dvoje: obecné, ty sloužily pro většinu občanů a živnostenské – jen pro mistry živností. Dnes už se nenosí, od roku 1960 nejsou už ani v kostele. Dle svědectví kostelníka Ovsíka byly spáleny.
Byly z dubového dřeva a každý z nich vážil zhruba 12 kg. Na obou byl vyřezán troubící anděl. Postavníky se začaly užívat v době, kdy v Hluku řádila cholera. Stály-li před domem postavníky, bylo to znamení, že se tam nemá vstupovat, neboť hrozí nákaza.

Výdaje s pohřbem v roce 1961:
3  ministranti (každému 5 korun) -15,- Kčs, Kostelník -25,- Kčs, Varhaník 25 Kčs,  Zpěvačky (každé 12)  -48 Kčs, Kněz 70,- Kčs,  Kostelní poplatek 15 Kčs,Odvoz pohřebním vozem a vykopání hrobu- 250 Kčs, Rakev 420 Kčs, Hudba 600 Kčs,  Svíčky 20 Kčs, Prostěradlo do rakve 60 Kčs, Věnec  120 Kčs, Kytice 40 Kčs

CELKEM   1708Kč                                                                                                              

 Počasí v roce 1961 bylo vcelku příznivé. Zima začala 12. ledna mrazem 4°C a skončila 30. ledna. Nejvyšší mráz byl 17°C. V únoru a březnu už bylo teplo, jen občas mráz okolo 4°C. Nebylo mnoho sněhu. 7. dubna bylo 24 stupňů tepla. Květen byl velice příznivý. 5. června byla velká bouřka s průtrží mračen, celé městečko bylo pod vodou. Největší škody byly v Boršické ulici. Na silnici tam bylo 25 cm naplavené hlíny. Červen byl vůbec velmi mokrý, mnoho sena pohnilo. Žně začaly 14. července. Počasí jim přálo. Podzim příjemný, první sníh napadl 5. listopadu. Mrazy začaly 20. listopadu a trvaly po celý prosinec. Na Boží narození bylo 23 stupňů mrazu.