1967

Ve vedení obce nenastala žádná změna, jen  jednotném zemědělském družstvu odstoupil na vlastní žádost ze zdravotních důvodů František Svadbík, který funkci předsedy vykonával 7 roků. Nyní funkci převzal ing. Radoslav Bleša, který měl dříve na starosti rostlinnou výrobu. Je stár 33 roků, pochází z Počenic na Hané a vystudoval vysokou zemědělskou školu. Funkci zastupujícího předsedy bude vykonávat do výroční schůze.
   Od letošního roku neplatí JZD lidem podle počtu odpracovaných pracovních jednotek, ale pevnou odměnu. Mzdy se pohybují v rozmezí 600- 2500 Kčs. Osobám, které pracovaly na JZD a nyní odcházejí na zasloužený odpočinek je vyměřován důchod od 400 do 1200 Kčs měsíčně.

Závod Kovověl Moravský Písek v Boršické ulici, kde pracovali klempíři a zámečníci, je převeden pod družstvo invalidů Obzor a budou zde zaměstnány osoby se změněnou pracovní schopností. Vyrábět budou lisované dílce do vačkových spínačů pro sací bagry, a obráběcí stroje. Další provozovna má být ještě ve Šraňcích (dnes ulice Závodní) v budovách bývalé traktorové stanice JZD. Na konci roku 1967 zaměstnával Obzor 38 zaměstnanců. Na tom, že hlucká provozovna Obzoru má dostatek zakázek má největší zásluhu Šimon Míšek. Hlučané se změněnou pracovní schopností přijali s povděkem, ze se pro ně vytvořila pracovní příležitost přímo doma – v Hluku.

   Silnice n.p. Uherské Hradiště prováděl úpravu hlavní průjezdové silnice přes obec Hluk. Akci financovala Okresní správa silnic. V souvislosti s tím byla provedena úprava náměstí, kanalizace, chodníků, sadové úpravy před pomníkem padlých a vůbec veškerých zelených ploch. Místní národní výbor přispěl částkou 230.201 Kčs . Práce řídil předseda MNV Josef Kašpara a ing. Zdeněk Motyčka.
 

Přistoupilo se k úpravě jezu (v Hluku se říká stav), který dříve sloužil k zadržování vody pro dolní mlýn. Po zrušení mlýnského náhonu a vypuštění vody zde nebyla prováděna žádná údržba a tak už byl v dezolátním stavu a hrozil zřícením. Jeho rekonstrukce spočívá v celkové úpravě vývařiště opěrných křídel a pilířů včetně jezové stěny. Přepadová hrana byla snížena o 1 metr, čímž se snížil stav vodní hladiny nad jezem. Tím se zabránilo dalšímu ústupu a podmáčení chodníku na pravém břehu potoka. Zároveň bylo upraveno koryto potoka u závodu Autopal až po most, který byl vyhozen na konci války ustupující německou armádou. Most byl nově postaven v loňském roce. Na horním konci podél potoka byla také upravena trasa, která by navazovala na novou cestu za dolními humny.

Silnice byly zbudovány v ulici Hliníky a část ulice Vyšohradské, Zazámčí a v Antonínské pod Husí horou. 
Byl položen plynovod z Ostrožské Nové Vsi pro závod Autopal. Veškeré výkopy a jejich zahrnutí prováděly stroje. Rozšířením závodu vznikne větší spotřeba plynu a hlucký zemní plyn (těžba u Babích hor) už nestačí.

V roce 1967 se Závodní výbor Revolučního odborového hnutí a vedení závodu Autopal rozhodly, že vybudují pod Babí horou pionýrský tábor. Ke čtyřem už existujícím chatám postavili ještě 15 chatek „Junior“. V každé z nich mohou být ubytovány 4 osoby. Od krajské odborové rady dostal ZV ROH Autopal Hluk 87 tisíc korun. Tábor proběhl ve dvou třítýdenních turnusech po 80 dětech. Pobyt jednoho dítěte stál 550 korun, přičemž rodiče hradili 150 korun a 400 korun doplácel závod, který je zaměstnavatelem rodičů dítěte. Přechodné letní zaměstnání zde našlo 13 lidí. Předsedou ZV ROH Autopalu je v současné době Josef Jakubíček z Lánu. V Autopalu byla 19. května 1967 nově otevřena závodní lékařská ordinace. Jako lékař zde nastoupil 36-letý MUDr. Vladimír Rojar z Uherského Ostrohu. Zdravotní sestru dělá Marie Kolajová (Pěrková) z Dolního Němčí. Zařízení bude sloužit nejen zaměstnancům podniku, ale i dalším obyvatelům velké časti Hluku. Ordinace MUDr. Veselého svou kapacitou už dávno nedostačuje.

Jednotné zemědělské družstvo zoralo další část dolních luk ve výměře 26 hektarů. Je třeba více orné půdy. Pamětníci varují, že tam škodí větry, které odnášejí hlínu. Čas ukáže, zda měli pravdu.
V trati Ostrožské pole (Sádky) byla vytahána část ovocných stromů, velké jámy byly s  pomocí strojů zarovnány.  Kde byl břeh největší, tam stromy zůstaly.

Sdružený klub pracujících v Hluku má kroužek mladých hudebníků, z nichž žádný není starší 16 let. Vede je Jan Krsička. Na jejich zkoušky už od začátku jezdil major Kaláb z Uherského Hradiště, podívat se na ně byl i skladatel Praveček z Prahy. Poté co vyhráli na soutěži mladých hudebníků v Uherském Hradišti, byli pozváni na oslavy výročí 1000 let od založení východoněmeckého města Zeitz. Zájezd se uskutečnil 23.-28. června 1967.
V sobotu 4. února 1967 pořádal Slovácký kroužek krojový ples. Před jeho zahájením hráli mladí muzikanti vedení Janem Krsičkou na nádvoří tvrze. Všechno zaznamenávali filmaři z Brna. Televizní záznam tohoto natáčení viděla pak celá republika 15. února 1967. Součástí tohoto vysílání byl také desetiminutový rozhovor, ve kterém se mluvilo hlavně o tvrzi a práci sdruženého závodního klubu.
Několik odchovanců Jana Krsičky založilo taneční orchestr Minnep. Je spousta dohadů, co tento název vlastně znamená. Vysvětlení je následující:
M - mechanik elektronických zařízení (Pavel Šimčík)
I - instalatér (Jara Hájek)
N - nástrojař (Franta Říha)
N - nástrojař (Staňa Vavřínek)
E - elektrikář (Pavel Jelének)
P - průmyslovačka (Marie Borýsková, později Vavřínková)
Název byl určen podle zakládajících členů. Za dobu existence skupiny se ovšem muzikanti měnili a střídali. Zkouší se v kanceláři sdruženého závodního klubu na tvrzi pod dohledem Hradišťáka Staňka. Uměleckým poradcem je také někdejší hlucký jazzman Jaroslav Šopík. Na každou zkoušku je nutno přestěhovat klavír ze sálu do kanceláře. Mladí to ovšem berou jako oběť na oltář umění. Ze začátku fungovala muzika bez zpěvu, později byla angažována zpěvačka Majka Šimíčková z Kunovic a také Hlučan Joža Bachan. Notový materiál byl získán tak, že Marie Mitáčková (později Dvorská) přinesla noty od kapely, ve které právě zpívá a kluci si rozdělili jejich opsání. Většinou se hrává na Babí Hoře, vstupné je vybíráno do klobouku. Zesilovač se půjčuje od faráře za slib, že hoši ozvučí kostel. K hitům orchestru patří skladby Zanzibar, Španělská blecha a další. Zpočátku chudičký repertoár donutil kapelu hrát některé oblíbené skladby na produkcích třeba i čtyřikrát po sobě (např.O blady-o blada). S odchodem členů orchestru na vojnu éra Minnep končí.

3. června zemřel hlucký skladatel a kapelník Martin Šimčík (narozen 6.11.1895 v Klebetově č.372). Poslední léta svého života prožil v Dolním Němčí č. 30. Proslavil hluckou dechovku po celé naší vlasti. Pod jeho vedením koncertovali Hlučané ve Vídni, v Praze, Brně, Karlových Varech Ostravě, Bratislavě, Gottwaldově, Trenčíně, Žilině v Piešťanech, na Máchově jezeře a na mnoha dalších místech.  Napsal celkem 77 skladeb, z toho 10 smutečních pochodů, 2 veselé pochody, 4 směsi slováckých písní, 2 směsi světových písní, 62 náboženských písní – 4 z nich jsou uvedeny v tištěném českobratrském kancionálu. Českobratrský pohřeb Martina Šimčíka byl v Dolním Němčí a tam byl také pochován. Při pohřbu hrála dechovka z Hluku vedená Janem Krsičkou, pěvecké sbory z Gottwaldova, Jasénky a Vsetína. Kazatel přijel z Jižních Čech. Při smutečních obřadech zazněly skladby, které složil.

26. června 1967 přijela na pozvání sdruženého klubu pracujících návštěva z Norska – hudební těleso Ostensjoskoles musikorps. Týdenní pobyt 116 hostů z Norska přišel na 72 tisíc korun a financoval jej sdružený klub. Mladí norští hudebníci vystupovali nejen u nás v Hluku, ale i v Luhačovicích, v Trenčanských Teplicích a v Trenčíně. Součásti jejich pobytu u nás byly také výlety do Lednice a Gottwaldova. Velmi se jim líbilo například to, že si mohli u silnice natrhat třešně přímo ze stromu. Dospělejší část výpravy pěla ódy na naši slivovici. Někteří mluvili spisovnou němčinou a tak se s nimi mnozí Hlučané jakž takž domluvili. Stejně byl ale sjednán tlumočník. Byl jím zaměstnanec Letu Kunovice Lendler. Snad nejvíce se hostům z Norska věnovali Jaroslav Šopík, Jaroslav Hrabovský, Antonín Plaček a František Dufka. Bylo domluveno, že příští rok pojede na oplátku do Norska výprava z Hluku.

Rybáři - 10. září pořádal rybářský svaz na přehradě první sportovní rybářské závody v Hluku. Zúčastnilo se jich 56 rybářů z Hluku a okolí. Ceny za nejlepší úlovky si odvezli Ostrožané. Největší kapr měřil 46 cm. V současné době je předsedou místní skupiny rybářů František Mrkva, Lán č. 807.

Nehody a tragické události:

Dne 29 června 1967 se v Hluku koupaly děti z Dolního Němčí. Utopil se při tom dvanáctiletý J.M. 3. září se na hlucké přehradě utopil 52letý J.D. Byl otužilý, rád se koupával až do pozdního podzimu, ale tentokrát jej v chladné vodě postihla srdeční mrtvice. Vojáci z Uherského Hradiště ho hledali  po dobu 16 hodin. Tragicky zahynul také zaměstnanec Autopalu J. Š.,  který jel z Dolního Němčí na motorce, v zatáčce nezvládl řízení a narazil do třešně. Zůstaly po něm dvě děti. Při výkonu vojenské služby zahynuli Hlučané F.D. a J.K.

Archeologické nálezy. Po zorání pole do hloubky 80 cm (chystá se pro vinohrad) v trati nad Husí horou za sochou panny Marie našla Františka Mitáčková č. 745 kámen očividně uměle opracovaný lidskou rukou. Dle posudku archeologa Roberta Snášila ze Slováckého muzea jde o mlat či jiný nástroj z doby kamenné. Dále našla předmět, který připomíná ucho rendlíku. Ten datoval dr. Snášil do 13.-15. století.

Andrej Svitok, zaměstnanec na státním statku v Hluku našel na Babí hoře, lán č. 3 v r. 1967 kamenné kladivo s velmi hladkým otvorem pro násadu. Materiálem ze kterého je kladivo zhotoveno byl určen jako čedič pocházející z Vysokých Tater.
Jakub Dufka narozený 1910 zase našel pod Babí horou v trati Losky čtyři  kameny, které mají tvar šídel dosud užívaných sedláři. Dle posudku archeologa Snášila ze Slováckého muzea však jde o náhodné přírodní tvary. Současně s těmito „šídly“ byl nalezen kus vypálené hliněné nádoby. Dle tvaru a úpravy dr. Snášil určil, že jde o úlomek staroslovanské popelnice.
Tomáš Mach, kočí v JZD našel při orbě na poli v trati Rovné pole dvě koňské podkovy, které podle Snášila pochází ze 14.-16. století. Obě mají zvláštní tvar.

Počasí. Zima byla mrazivá a bohatá na sníh. Teprve duben byl teplejší. V květnu a červnu sucho a teplo. Oba prázdninové měsíce opět poměrně suché, až v první polovině září přišly deště. Prosinec celkem studený, ale na vánoční svátky bylo 10 °C tepla a bláto.
Pro zemědělce byl rok příznivý, úroda byla dobrá.
   V tomto roce bylo zažádáno o povýšení Hluku na město, Okresní národní výbor ale tuto žádost odložil.

Ročník 1967 - lidé narození v tomto roce: