1970

Předseda MNV     Josef Kašpara
Městský tajemník František Ťok
Ředitel základní devítileté školy Jaroslav Sochůrek
Duchovní správce Josef Pastuszan
Ředitel Autopalu Jindřich Berg
Ředitel Sportu (pila) Josef Kupec
Vedoucí v Obzoru Šimon Míšek
Vedoucí Svedrupu Josef Albert
Předseda JZD  Boh. Hapala
Vedoucí Státního statku Antonín Dohnal
Ředitel komunálních služeb Hluku Stanislav Kašpara
Předseda městské organizace KSČ Antonín Stašek
Předseda Lidové strany František Štefaník
Předseda Národní fronty Jaroslav Dobeš
Předseda Tělovýchovné jednoty Spartak Hluk  MUDr. Miroslav Veselý
Předseda Sdruženého klubu pracujících Jaroslav Šopík
Velitel požárníků Antonín Kupec
Předseda Svazarmu Vincenc Švec
Předseda rybářů František Mrkva
Předseda zahrádkářů František Straka
Předsedkyně Československého červeného kříže Marie Šimčíková
Předsedkyně svazu žen Marie Rybnikářová
Předseda chovatelů drobného hospodářského zvířectva František Štefaník
Předseda svazu včelařů Jan Machala
Lékařem v Hluku je MUDr. Miroslav Veselý
Lékařem v závodě Autopalu je MUDr. Vladimír Rojar
Zubní technik  Miroslav Šašinka
Předseda mysliveckého sdružení Josef Křiváček
Kapelníkem dechovky je Jan Krsička
Kapelníkem druhé dechovky je  Štěpán Bachan
Primášem cimbálové muziky Dolňácko je učitel Josef Polách
Předsedou Social. Svazu mládeže v Autopalu je  Alois Omelka

Na žádost Místního národního výboru byl Hluku dne 29. dubna 1970 udělen statut města. Jmenovací listina byla předána na Dolňáckých slavnostech Josefu Kašparovi, který se tak stal posledním předsedou Místního národního výboru a zároveň prvním předsedou Městského národního výboru. Po přiznání statutu města si nechal Městský národní výbor zhotovit odznáček ve tvaru zakulaceného, po bocích vykrojeného modrého štítu, na němž je bílá hlucká tvrz se zlatými krovy a zlatými okny.

Služby města Hluku odkoupily starý mlýn od Ludvíka Žandovského č. 225, posledního mlynáře, který mlel naposledy v roce 1949. Mlýn sloužil občanům Hluku 400 let. Služby zde postavily výrobní halu, ve které se má vyrábět betonové zboží. Staré mlýnské zařízení bylo rozebráno a v místnostech někdejšího mlýna je sklad zboží. Zároveň byla vybudována silnice od Jednotného zemědělského družstva. (Na zmíněném místě stojí dnes závod Niob).

V tomto roce se budovaly chodníky. Na dolní straně hlavní ulice vznikl chodník od Huspeninova domu č. 326 až po horní mlýn. V Antonínské se rovněž vybudoval chodník po celé jedné straně ulice, na Láně pak v úseku od Plačkova domu č.737 až po Šuránkovo (nyní Stojaspalovo).

Vodovod se letos provedl v Antonínské ulici, na Láně, v Hluboké ulici a v ulici Boršické. Kanalizace vznikla v Antonínské a v části Lánu.

Nové rodinné domy se staví na Ohřeble a na Čtvrťách za horními humny. Při kopání sklepů na Ohřeble narazili dělníci na lidskou kostru (viz.foto). Archeolog Slováckého muzea v Uherském Hradišti Robert Snášil ji datoval do let 800-900 n.l.

Letošní padesátníci (občané narození v roce 1920) vybudovali chodník na hřbitově.

JZD provedlo v roce 1970 drenážování polní tratě Dílce od Lúcké cesty až k tankovací stanici u Babí hory.Vše se provádí strojově. Místo pálených drenážních trubek byly použity trubky z umělé hmoty německé výroby. Družstvo také vybudovalo silnici z betonových panelů od objektů JZD až k mostu přes potok Okluky v Klebetově. JZD mělo ve svém ohrazeném objektu také část Valů. Valy vybudovali naši předkové v dávných dobách zřejmě na obranu hradu na Ostrožském kopci. Ve Valech se asi tehdejší bojovníci ukrývali, aby mohli nepřítele znenadání překvapit. V začátcích družstva sloužil tento terén jako sklep na řepu. Nyní už má JZD skladovací prostory vyřešené jinak. Protože Valy překážely ve výstavbě, pomocí těžké techniky byly srovnány.

V Hluku bylo založeno muzeum. Je umístěno ve věži tvrze. Projekt uspořádání v místnostech navrhla ing. Marie Jiřičková. Uspořádání předmětů připravili pracovníci Slováckého muzea: Dr. Josef Jančář, Josef Kiessewetter a další. Vystavované předměty připravili Josef Kašpara, František Ťok, Jan Dufka – obecní kronikář, Matouš Dufka, učitelé Domin Černý, Vratislav Šťastný, Vlastimil Novák, vyšívačky krojů Ant. Křivá, Květa Píšťková a J.Rybnikářová. Anna Minaříková dodala malovaná vajíčka, Jan Mitáček ozdoby na koně pro expozici o jízdě králů. Velký podíl na přípravě muzea měli i další nejmenovaní Hlučané.
Poprvé bylo toto muzeum otevřeno o Dolňáckých slavnostech 14. června 1970.
V roce 1970 je v Hluku zhruba 1400 pracovních příležitostí. Autopalu má 630 zaměstnanců, Sport 200, Obzor 80, Svedrup 70, Cihelna 30, JZD 320, Státní statek Hluk 35, Státní statek Kunovice 20, Státní statek sady-vinohrady 17. V hluckých podnicích pracují i lidé z okolních obcí. Hlučané naopak za prací dojíždějí. Podle posledního sčítání lidu pracuje mimo Hluk celkem 625 občanů.

Hluk má v současné době 3789 obyvatel, trvale obydleno je 1069 domů.

Koupelnu má  473 domácností                          Elektrický sporák má  369 domácností
Sprchovací kout       5                                           Chladničku  742
Ústřední topení 114                                              Pračku 894
Etážové topení 135                                              Televizor 734
Vodovod 625                                                         Kuchyňská linka 53
Kuchyňský robot  62                                             Vysavač 427
Chata 28                                                                 Auto 164
Motocykl 264                                                         Zavedená elektřina 1011

Oslavy Mezinárodního dne žen pořádají všechny závody. Pro ženy v domácnosti chystá oslavu Český svaz žen. Ženy dostanou malý dárek a kytičku. Po pravdě řečeno je MDŽ spíš svátkem mužů. Funguje totiž jako záminka ke konzumaci alkoholu.

Velmi upadlo amatérské divadlo. Dospělí v Hluku už velmi dlouho nic nenacvičovali.Lidé jsou zhýčkaní sledováním televizních pořadů a tak jim ochotnická představení nijak nechybí. Zájemci o divadlo jezdí do Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Školní děti ale letos přece jen odehrály představení pohádky „Zapomenutá studánka.“

VII. ročník Dolňáckých slavností proběhl letos 12.-14.června ve znamení oslav povýšení Hluku na město. V pátek večer byla beseda u cimbálu. V sobotu zahráli herci z hradišťského Slováckého divadla na hřišti hru P.O.Hviezdoslava „Hajníkova žena“. Potom byly lidové veselice na stadioně, na tvrzi na sokolovně a na „liďáku“.

V neděli ráno byl budíček a tradiční jízda králů.

Krojovaný průvod vyšel jako vždy z dolního konce. Do kroku hrály dechovky z Hluku, Dolního Němčí a Korytné. Hlavního programu na stadioně se zúčastnily soubory : Dolňácko z Hluku, Kyjov, Hlubánek, Dolina ze Starého Města, Brozané, Dolněmčan, Hradišťan, Strání, Olšava a Korytná. Při zahájení hlavního odpoledního programu byla zástupcem Krajského národního výboru dr. Pavlusem předána Josefu Kašparovi jmenovací listina, kterou byl Hluk povýšen na město. Jako hosté byli přítomni spisovatel František Kožík, ministryně Machačová-Dostálová (manželka hluckého rodáka plukovníka Dostála) a další. Po odpoledním programu i večer následovaly lidové veselice. Odpoledne bylo slavnostně otevřeno městské muzeum ve věži tvrze.

Sdružený klub pracujících odmítl organizování letošních slavností neboť se obával finančních ztrát. Zorganizoval je proto Slovácký krúžek Dolňácko, který je součástí klubu.

Český svaz žen pořádal estrádu, se kterou zajížděl i do okolí. Také muzikanti uskutečnili estrádu, vstupné bylo 6 korun. Slovácký krúžek při sdruženém klubu pracujících pořádal chození po babkách, pásmo k velikonocům, hodovou zábavu, vinobraní, vánoční pásmo, besedy u cimbálu a samozřejmě také výše zmíněné Dolňácké slavnosti.

V červenci 1970 byl na hřišti letní filmový festival. Hrály se tyto filmy:

Datum Název filmu                                  Země původu         Návštěvnost
12.7. Tetovaný                                          Francie                  1191 návštěvníků
13.7. Svatby pana Voka                         ČSSR                     501
14.7. Cesta kolem Světa za 8 dní         USA                        632
15.7. Četník se žení                                 Francie                  1254
16.7.  Báječná Angelika                          Francie                  1761
17.7. Osvobození 1. a 2. díl                    SSSR                     108
18.7. Velké závody                                   USA                        508

Vstupné se pohybovalo v rozmezí 7 – 10 korun

Zaměstnanec Státního statku Kunovice Ladislav Borusík naroz. 1941 má velice dobrý vztah ke koním. V roce 1965 se poprvé zúčastnil jezdeckých dostihů v Ostrožské Nové Vsi, kde zvítězil. V roce 1966 byl účastníkem přerovského utkání o Zlatou podkovu Zemědělských novin. Vítězství mu těsně uniklo, Zlatou podkovu získal Hlučan Antonín Soviš. O rok později, tj. 1967 se mu Zlatou podkovu podařilo získat. Také v roce 1969 se stal vítězem tohoto závodu a to také v soutěži vozatajů a v jízdě přes terénní překážky. V roce 1970 se účastnil jezdeckých závodů v Humpoleckém taxisu o Zlatou podkovu. Opět zvítězil. Dostal broušený pohár od vlády a další cenu od Národní fronty ČSSR. V roce 1970 jel dokonce na Velké pardubické. Zde sice nezvítězil, ale už sama účast v této známé soutěži byla velkým úspěchem.

V tomto roce byly 4 požáry. 20. dubna hořelo v Autopalu ve skladě balícího papíru. Požár zavinili neopatrní kuřáci. Škoda zhruba 7 tisíc korun.
Druhý požár byl opět v Autopalu a to 18. května. Svařovalo se bez přítomnosti požární hlídky, škoda cca 2 tisíce korun.
V noci z 16. na 17. června byla velká bouřka a blesk uhodil do domu Štěpána Bachana č. 131 na horním konci. Obytné stavení vyhořelo, škoda cca 40 tisíc korun.
V noci z 29. na 30.prosince 1970 začalo z neznámé příčiny hořet v budově vepřínů JZD. Uhořelo několik prasnic a malých selat. Částečně byla zničena i budova. Škoda je odhadnuta na 250 tisíc korun.

Pokračuje a doznívá politické dění z roku 1968. V Komunistické straně byly prověrky všech členů. Jednou z mnoha otázek zde byl, zda člen souhlasí nebo nesouhlasí se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Nesouhlas s touto dějinnou událostí byl důvodem k vyloučení z Komunistické strany a zbavení všech funkcí. Charakterní lidé, kteří u prověrek nezastírali své politické postoje museli „k lopatě“. Mnoho československých intelektuálů, spisovatelů a vědců už v předchozím roce odešlo na západ.
Postupně nastávala tzv.„normalizace“.

Počasí. Zima byla velmi dlouhá, sněhu bylo hodně. Ještě 2. dubna ho napadlo 30 cm. Mrazy byly do 16.4. Největší mráz byl v lednu a to mínus 17°C. Duben a květen byly velmi chladné, což zpozdilo polní práce. Vláhy bylo dost. Léto bylo teplé, k zemědělcům příznivé. Sklizeň obilí provedly kombajny. Letos ani nebyly pro záhumenkáře stavěny mlátičky, kombajny lidem všechno vymlátily přímo na polích. Slámu na záhumenkách lidé pálili. Podzim byl suchý a teplý, přestože první mrazy byly zaznamenány už koncem září. První sníh napadl 5. prosince. Vánoce byly bílé, jako na obrázcích Josefa Lady.

V lednu řádila chřipka, kterou onemocněla asi pětina lidí. Do Evropy se rozšířila z Číny a proto byla pojmenována Hong Kong.

Dne 13. listopadu 1970 se v Pákistánu odehrála velká přírodní katastrofa. Územím se přehnala tropická cyklóna. Obří vlna v noci zaplavila hustě obydlenou deltu řeky Gangy a během dvaceti minut smetla obydlí s 300 tisíci obyvateli. Přes milion akrů rýžovišť a 800 tisíc tun obilí bylo spláchnuto do moře, utopilo se milion kusů dobytka. Vlády mnoha zemí organizovaly materiální pomoc postiženým. V Hluku v Základní devítileté škole bylo pro Pakistán vybráno 1000 Kčs.

Ročník 1970 - lidé narození v tomto roce: