Bitva na Luckém poli

Bitva na Luckém poli ( 800 let od konání)

Naše Slovácko bylo nejednou jevištěm krvavých bojů, z nichž jednoho právě letos osmistyletá památka připadá. Událost tuto líčí dějepisec Palacký (ve svých Dějinách národu českého) takto: V Uhřích panoval tehdáž, po Kolomanově smrti (1114), mladý, lehkomyslný král Štěpán II. (1114 – 1131). Když přední páni uherští toho si žádali, aby panovník jejich sešel se někde osobně s mocnářem českým k obnovení a utvrzení přátelství mezi oběma říšemi, stal se v máji 1116 na pomezí a sice na poli Luckém*1) sjezd, který ale po hříchu nevedl ku pokoji, nýbrž k rozbroji. Z obou stran brala se tam knížata s celým vojskem a pompou velikou; avšak hned při rozbíjení táborův povstaly sváry, a nad to praví se, že jistý Solt, vzácný pán uherský, jenž by utekl ke Vladislavovi*2), pletichal na obě strany, výstrahy dávaje knížatům obapolně. Uhři bez vědomí krále svého, k ochraně svého ležení, kázali střelcům svým, divokým Bisenům a Sekulům, postaviti se mezi oba tábory, čehož ani Čechové nemohli vykládati sobě za přátelské znamení, pročež chopivše se zbraně, v okamžiku octli se v zápasu. Strhl se boj velmi krutý (13. máje) a Uhři zvítězili na tom místě, zabivše Čechům udatného Juříka Žateckého, kastelána i větší částku pluku jeho, takže i Vladislav sám dal se již byl na outěk. Zatím ale Ota i Soběslav*3) kopečkem obšedše tábor uherský se čtyřmi moravskými a tolikerými též českými zástupy, obořili se naň stranou. Tak nenadálému outoku nemohli Uhři (jichžto král právě tehdáž s arcibiskupem Ostřihomským*4) a s pány svými stoloval) odolávati dlouho; celé vojsko v náramném zmatku rozutíkalo se, takže i vítězní Sekulové a Biseni prchnouti museli, a veliké množství pánům uherských přišlo o život. Čechové a Moravané stíhali poražené Uhry až k řece Váhu, ve které také mnozí utopili se; a celý bohatý tábor uherský padl vítězům v kořist.
Samo sebou se rozumí, že skutkem takovým přátelství mezi oběma říšemi neobnoveno, ale zrušeno jest.
Teprve r. 1119 Čechové i Rakušané spojenou a větší silou do Uher vtrhše dobyli města Železného a poplenili zemi okolní. Potom učiněn jest pokoj.

1) Bezpochyby u nynějšího městečka Hluku mezi Uherským Brodem a Ostrohem, na blízku říčky Olšavy, tehdáž pomezní.
2) Vladislav, kníže české † 12. dubna 1125.
3) Příbuzní Vladislavovi.
4) Bezpochyby Vavřincem.

Zdroj: Slovácké noviny, 31. 5. 1916