Dolňácké slavnosti v Hluku
Dolňácké slavnosti - FOTA
Dolňácké slavnosti - VIDEO
Městečko Hluk je jednou z největších obcí Dolňácka, které ještě i dnes žije bohatou lidovou tradici. Udržují se staré zvyky, pořádají se národopisné slavnosti, dodnes se zde jako v jedné už z mála obci udrželo šití a vyšívaní krojů, ve kterých se též příležitostně chodí.
Že jde o tradice, dokazuje historie národopisu v Hluku, která je velmi pestrá, bohatá a dlouhá. V Hluku se zpívalo a tančilo odedávna. Při práci, při svatbách, muzikách, o fašanku, šlahačce, kácení a stavění máje, dožínkách, vaření trnek a řadě jiných příležitostí. Zpívalo a tančilo se spontánně pro radost, pro potěšení nejen sobě, ale i druhým, jak dokazuje též řada nespočetných vystoupení Hlučanů na různých místech naší republiky. Z nejvýznamnějších uvádíme alespoň vystoupení na národopisné výstavě v Praze v r. 1895, jízda králů a vystoupení kroužku na národopisných dnech Moravy v Brně v r. 1925, provedení jízdy králů na národopisných slavnostech v Praze r. 1928, zvaných Svátky lidu československého, při vystoupení v Luhačovicích r. 1936, kde předvedli Hlučané zvyk „prodávání nevěsty“, které bylo později vysíláno i rozhlasem. Velmi úspěšná byla i vystoupení Hlučanů v lázních Poděbrady a Piešťany, v témž roce se zúčastnili Středomoravské výstavy v Přerově.
Vyvrcholením národopisného dění v Hluku před druhou světovou válkou byla „Výstava Slovácka“ v Uh. Hradišti a zejména narodopisné slavnosti v Hluku 5. – 6. června 1938.
Velkolepě se vydařily národopisné slavnosti v Hluku uspořádané 5. – 6. června 1938 u příležitosti 20. výročí republiky. Tehdy se všichni občané, organizace a spolky dohodli, že při příležitosti národopisných oslav budou v Hluku uspořádány velké národopisné slavnosti, které by dnes mohly být považovány za první národopisné slavnosti v Hluku, nebýt druhé světové války, která přerušila téměř veškeré dění veřejného rázu.
Po válce bylo snahou národopisných pracovníků a nových příznivců znovu navázat na zdejší tradice. Opět se začíná chodit po fašankách, veselo je při šlahačce, obnovuje se jízda králů a jiné zvyky a také činnost národopisného souboru, který však měl velmi krátkou dobu trvání. V roce 1952 zakládá školní národopisný soubor učitel Dominik Černý, avšak i ten odchodem žáků ze školy zaniká. Část členů pak přechází do národopisného souboru, který vzniká v letech 1953 – 54 zpočátku spontánně, pak pod Osvětovou besedou Hluk a později, r. 1958, pod Závodním klubem závodu Autopal. Po řadě organizačních a personálních změn vrcholí jeho činnost zejména po r. 1966.
Současně s oživením národopisných tradic vznikají též snahy o obnovu starobylé tvrze, vzbuzené knihou Františka Kožíka „Na dolinách svítá“. Vytváří se skupina lidí – nadšenců, která pod názvem „Komise pro obnovu hlucké tvrze při radě MNV v Hluku“ se snaží zachránit tvrz před úplným zničením. Čestným předsedou komise se stává spisovatel Kožík.
Z popudu komise, souboru Hradišťan a za všestranné podpory občanů Hluku se koná v r. 1958 národopisná slavnost s jízdou králů. V roce 1959 se tato slavnost rozšířila o účast nejlepších souborů Dolňácka a tak vlastně vznikl první ročník Dolňáckých slavností. Slavnosti probíhaly ve dnech 16. a 17. května. Spoluprací všech hluckých občanů bylo možné první slavnosti provést na takové úrovni, že byly v mnohém překvapením pro širokou veřejnost. Už zbojnická noc v předvečer hlavního dne pořadu byla velmi zdařilá. V neděli po budíčku hlucké dechovky a cimbálové muziky Hradišťan projížděla během dopoledne Hlukem tradiční jízda králů. Odpolední program byl zahájen slavnostním průvodem který dodnes zůstává pestrostí krásně vyšívaných krojů snad nejpěknější přehlídkou krojů Dolňácka vůbec.
Úroveň a pestrost dopoledního vystoupení v pořadu zvaném „Slavnosti písní a tanců“ na stadióně s pozadím staré hlucké tvrze nadchl diváky tak, že nešetřili potleskem. Snad největší potlesk sklidili ti nejmenší – hlucké děti a zejména ti nejstarší, bývalí zpěváci a tanečníci z Hluku.
Následovaly další ročníky: 1960, 1961, 1962. Pro zaneprázdnění pracemi na obnově tvrze, rozhoduje se komise uspořádat další ročník až v roce 1965, při jejím slavnostním otevření. Tímto ročníkem zaniká komise pro obnovu tvrze a část členů spolu s dalšími novými vytváří „Výbor Dolňáckých slavností“, který rozhodl o pořádání slavností v tříletých, výjimečně dvouletých obdobích. Následující ročníky 1968, 1970 (Hluk povýšen na město), 1973, 1975 a desáté 1978, další v pořadí 1981, 1984, 1987, 1990, 1993, 1996, 1999, 2002, 2005 a 20 ročník 2008.
Tradiční rámec slavností: Slavnosti začínají v pátek večer besedou u cimbálů, kde se setkávají rodáci a přátelé Hluku. V sobotu probíhají výstavy, košt vín a jarmark. V odpolední části se koná Slovácký festival dechových hudeb. Večerní program probíhá ve 3 – 4 střediscích lidová zábava (dechovky a cimbálovky). Po nedělním ranním budíčku nastupuje v 9.00 hod. slavná jízda králů, zvyk, který se udržuje již ve velmi málo obcích. V odpoledních hodinách projede městem pestrý krojovaný průvod zúčastněných souborů a skupin oblasti Dolňácka. V hlavním odpoledním programu na stadioně vystoupí přední soubory, které se slavností zúčastňují již řadu let.
Autoři textu: Miroslav Kočí a Antonín Dohnal