Fašank
Fašank - video
Fašank - fotky
Všecko sa zmňénil'o aj krabičky od krému. Prvéj byl černý krém v černéj krabičce, hnědý v hnědéj. Dneskaj je v černéj krabičce se zeleným flekem a bíl'ým nápisem krém hnědý a v černéj krabičce s hnědým vrchem a červeným flekem krém černý. Mosím to dycky pozotvírat všecko než najdu co hledám. Dám si brýle a čtu: brown, bruin, braun, brazowa, castaňo, barva hnědá. Otevřu to - a krém je tam černý! No nech, šak já už toho krému moc nevymažu!
Ešče že co řídí Pámbu je jakž-takž v pořádku, lebo by sme nevěděli ani kdy sl'avit fašanek! To je odedávna svátek pohyblivý - jak měsíček na nebi. Šak podléj úplňku sa aj fašanek řídí. Počítá sa to tak:
Veliká noc je dycky první nedělu po prvním jarním úplňku. Od Velikonoční neděle sa odpočítá štyrycet dní na půst - neděle sa nepočítajů. A máte Popeleční středu.Takže letos vyjde ta Škaredá středa na sednástého února. A to je první půstní deň - teda konec fašanku!
Éj ! Enom si vy chl'apci a děvčice, teda dnes už dědci a babky, enom si vy spomeňte na ten sl'avný fašanek! Byl'o to bodaj v pětapadesátém roku. Spomeňte si, jak sme v to úterý chodili už od božího rána po Huku. Akorát u nás začali ordinovat pan dochtor Vesel'ý - šak už sů také na Pravdě boží. Ten aj zavřeli ordinaci a chodili po dědině za nama. A učitelé posl'ali po desátéj děcka dóm, lebo si s něma nevěděli rady.
A tancoval'o co nohy měl'o! My ml'adí, děcka, aj staré baby co sů už dnes všecky dávno nebohé! Tak to vidím jak dneskaj!
Stáli sme my štyřé muzikanti-hudci u Klebetova a stará Anča-barvířka si před nama zanotovali: „A co bych nebyl'a vesel'á - ja šak mám v trůbě kastról zelá ! A na granci erteple - l'átku kyšky ve sklepě!“ A Francek-basista vrazíl' basu kerémusi chl'apcovi, chytíl' babku a tancovali sedlcků enom šose na kožuchoch létaly!
Fanek Hyrák uděl'ál' z papíru a z l'atěk koňa, dvá chl'apci si do něho vlézli a to byl'o smíchu a výskotu co ten podařený kůň všecko umí! Gde sa naňho hrabál' ten Havl'ův! A to býl' Havel' sl'avný koňský handléř, neměl koňa ledajakého, kolikrát aj z cirkusu! Ale ten náš umňél‘ všecko. Pěkně chodíl' jak v kočáře, lebo vyhazovál' zadníma, kleckál' enom po pravých a po levých se šablařama. A lebo sa aj jednů nohů poškrabkál' za uchem a kůsál' do ocasa. A počítat jak umňél‘! Věděél‘ aj kolik chce štamprlí. Aj si podupkával' do noty. Tenkrát bodaj sa v Huku po první tancovaly ,,Pod šable", do téj doby chodily enom maškary s harmoniků "po babkování".
A ten medvěd'! Ten jak sa za nekým pustíl' , to bylo babského piščání aj děckého pl'aču! Každů vzál' do tanca, ml'adů-starů, přitom ju počerníl', nekeru aj poptůlál'. A tak ve zdraví sme přešli cel'é městečko, všecky uličky aj cehůzky.
Večer sme si na Liďáku malučko vydýchli, okoštovali podbřušce, mil'ostě aj slivovicu co sme vybrali do koša. Mezitým sa dotrůsili dechováci od pokludů a baby ke dveřám a pod okna. Hospoda hučal'a jak úl ve žňa, u šenku sa už zvíhaly ruky aj pěsničky.
A potom až do jedenástéj před půlnoců cel'á dědina zpíval'a a tancoval'a polky,třasáky, valčíky, hol'ůbka, mašinu aj sedlcké: Už je ťa fašanku,už je ťa na mále, jako téj rosenky na zelenéj trávě! Už sa fašank krátí, už sa nám nevrátí, staré baby l'ajú, že sa nevydajů!
A Ščepán vytrubováľ až okna drnčaly! Nakonec začáľ Mikulec s kerýmsi muzikantem pochovávat basu. To byľo řečí, vtipů ,smíchu a křiku! Došli si na své všecky hucké figurky - „-Babí Horů“ počínaja a „Sľávkem“ konča. Nezapomněľo sa na žádnů veseľů ostudu co sa v obci od ľoňského fašanku udál’a! A připomněľo sa mnohé o čem si barkerá mysleľa že sa o tom neví! Nikdo si nebýľ istý, co na něho Mikulec vytahne! Aj komunistom sa dostaľo, šak potom si“ pozvali muzikantů na obec a hrozíli jím kreminálem!
A o půl noci všecko ztichl‘o a šľo sa dóm.
Ráno všeci cupitali do kostelíčka na Popelec. „Prach si a v prach se obrátíš" smutně šuškali velebný pán znamenaja nám čeľa popeľem. Lebo sa jím už donésľo, co všecko včéra jejich ovečky vyvád'aly!
Napsal ing. František Hrubý