Kaplička pod Babími horami

Pod Babíma horama směrem na jih stojí už pár století kaplička. Donedávna zde byla tabulka, na které byl nápis:

„Tato Boží muka byla postavena na památku dvou bitev v roce 1116 a 1421.“

 Kaplička byla postavena v roce 1525 v upomínku na množství zde padlých bojovníků v obou bitvách. I když od bitev uběhly stovky let, ještě dnes je možné zde najít podkovy a různé druhy zbraní - mečů, kopí a jiných, jak svědčí i řada zápisů o nálezech v hlucké obecní kronice. Dodnes se můžeme dozvědět z vyprávění předávaného z generace na generaci, že po koupi Hluku pany z Lichtensteinů nechali tito na polích sbírat po každé orbě kosti padlých bojovníků a jejich koní. Jedním z posledních, kteří si povrchovým sběrem ověřovali zejména bitvu z roku 1421 byl i historik dr. Válka z Brna. Tato bitva byla předmětem bádání mnoha odborníků proto, že nebyla nikde dost dobře popsána až na výjimku listin psaných králem Zikmundem, uložených v Krajinském archivu v Budapešti. Nebyla popsána snad proto, že nebylo ani vítězů ani poražených. Husité se probojovali z obklíčení Zikmundových vojsk, které vedl Pippo Spano z Ozory a odtáhli do Čech.

PhDr. V .Fialová, ale i jiní uvádí tuto bitvu k datu 28. října 1421. Dále rozebírá jednu z listin, psaných králem Zikmundem, která se týká střetu hradišťského hejtmana Ladislava Blagaje s jedním z husitských velitelů. Podle všeho se jednalo o husitského kněze Tomáše z Vizovic, Který zde padl po probodení hrudi kopím. Další zprávy o něm se po tomto datu nevyskytují. Dle ústního podání byl pohřben v místech bývalého „obrázku“ v polní trati Kráčiny.

Kaplička byla v letech 1999-2000 opravena nákladem Městského úřadu v Hluku. Bude tak i nadále památkou na padlé bojovníky, ale i ozdobou jednoho z nejpěknějších míst hluckého katastru.

Autor textu: MVDr. Miroslav Kočí