Polednice

Všichni jistě znáte tento název jako jednu z básní z Erbenovy Kytice. Polednice není zlá babice, která se zjevuje na poledne a krade děti, jak bychom se mohli mnozí domnívat, ale větrný vír. Na hluckém kotáru v oblasti, které se říkalo Nadlúčí pod Kobylicú, v místě kde se dnes nachází radarová věž asi kolem roku 1938 byla má babička svědkem tohoto úkazu: "Bylo velmi parné léto, obilí už bylo posečeno a hrstě se sušily na zemi. Najednou se od Kobylí hlavy (poz. vrch se součástí pásma Bílých Karpat) ze západu přihnal v pravé poledne vír a obrovskou rychlostí se zatočil na místě a sebral se země obilí, sloupovitě zmizel i s ním neznámo kam." Polednice se vracela ten rok vícekrát za 2 - 3 po sobě vždy se objevila ze stejného směru a přiletěla si kolikrát ji pro celé snopy obilí, které ukradla před zrakem majitele a jeho pomocníků." Můj děda k tomu dodává: " Polednice řádila i v obilí, které zrálo, některé klasy byly vytrhané, jiné poskládané k zemi, netvořily žádné obrazce, ale kruh po jejím řádění zůstával, vír vypadal jako souboj dvou sil, jedna ničí, druhá tvoří."

Autor:  Andrea Zimčíková