Román, který zachránil hluckou tvrz

Nebýt Františka Kožíka a jeho Hejtmana Šarovce, hlucká tvrz by už neexistovala . V padesátých letech minulého století byla, jako ostatně spousta jiných historických "buržoazních" objektů, hojně využívána jako skladové prostory JZD. Na konci 50. let už jí hrozil zánik. Byla totiž natolik zdevastovaná a zchátralá, že rozebrání na stavební materiál bylo téměř nevratné. Situaci ale změnila  kniha Františka Kožíka „Na dolinách svítá.“ Její hlavní postavou je zchudlý zeman Jan Šarovec, který v letech 1604-1606 jako reprezantant moravského Slovácka, odolává loupeživým nájezdům Rudolfova vojska a působí právě na tvrzi.
Zásluhou učitele Domina Černého se mezi Hlučany dostalo na 300 výtisků románu a Hluk se o svou tvrz konečně začal vážně zajímat. Vytvořila se komise, kreslily se plány, přesvědčení o nutnosti záchrany tvrze neustále mohutnělo. Nepomohlo ani to, že nepřátelé záměru si vymohli přeložení Domina Černého do Starého Města. Denně dojížděl do Hluku, na bouřlivých schůzích dokazoval oprávněnost své myšlenky, přednášel, agitoval. Nakonec opravdu došlo k vyklizení skladišťních prostor na tvrzi i k opatření potřebných finančních prostředků. A tak se odvážná myšlenka Dominika Černého stala skutkem. V roce 1965 byla obnovená tvrz slavnostně otevřena a je dnes chloubou celé jižní Moravy

Na dolinách svítá
Děj románu se odehrává na Slovácku v letech 1604-1606.
Šarovec žije na pronajaté tvrzi v Hluku, ale předtím bojoval jako hejtman v Uhrách s Turky. Jeho kornetem, tj. velitelem jezdecké čety byl Matúš Jastřabík, s Turky bojoval i Matúšův přítel Mikulka Dorkojů a to jsou vlastně tři hlavní hrdinové románu.
Šarovec je postava rozporná a jeho vývoj směřuje od hejtmana k lapkovi a od lapky k lidovému hrdinovi, který hájí rodný kraj před vetřelci.
Šarovec je prostý, divoký, ale spravedlivý, je v něm ztělesněna povaha chlapců ze Slovácka. Je pyšný, ale dovede rozdělit s přáteli srdce, dokáže se bít za druhé.
Protikladem bojovného Šarovce je jeho bývalý kornet, sadař Matúš Jastřabík, mírný člověk, milující pole, stromy a hudbu.
Spolu s ním odešel před deseti lety bojovat a Turky i Mikuláš Dorkojů. Ten však v Uhrách zůstal a v románě vystupuje jako vyzvědač nepřátelských bočkajovců. Hraje tedy nepěknou úlohu, ale nakonec se i v něm cosi zlomí. Když má vést na Štědrý den divokou smečku hrdlořezů proti pokojnému Hluku, úmyslně zavede své lidi do bažin a spolu s nimi se tam utopí.
Ženský živel je v tomto románě jaksi v pozadí. Představuje jej vdova Uliána, která gazdovala na malém dvorci v Trutmanicích, ale přišla o všechno, i o dítě. Se Šarovcem se sblíží, když jí poskytne útočiště na hlucké tvrzi. Je to statečná žena a spolu se Šarovcem se účastní všech bojů. Zemře v boji, když se střetne s jízdní četou loupeživých hajduků, mezi nimiž pozná vraha svého dítěte.