Vinohrady v Hluku

Jednou ze slováckých obcí, v níž vinařství bylo až do konce minulého století v nemalém rozkvětu, je městečko Hluk. Byloť těchto vinic podle soupisu komise provádějící popis škod po vpádu tatarském r. 1663 80 ½ achtele I. Třídy a 89 achtelů II. Třídy, tedy na 170 achtelů. (Achtel jsou asi dvě míry.) Vinohrady Babí hora, Stará hora, Liščí hora, Vinná hůra, Husí hora skýtaly výborné víno vyhlášené v celém kraji. Již pan Arkleb z Kunovic při popisu svého zboží a důchodů na městečku Hluku ř. 1592 uvádí mezi jiným: „K Hluku jsou vinohrady velké, z kterýchž se pánu desátek dává a jak kdy úroda trefí – někdy více, někdy méně přichází z vína pánu desátku 12 beček, počítajíc bečku po 15 zl. Činí za ně 180 zl. V též vinohradech v Staré hoře jest vinohradů panských 12 achtelů, utěžuje se vína v nich někdy více někdy méně do 10 beček, počítajíc mino náklad 1 bečky po 12 zl. Činí 120 zl. „Jedna bečka obsahovala 10 věděr, vědro 56 litů. Urodilo se tedy v hluckých vinohradech na 120 beček vína (672 hl), z něhož se pánu odvedl desátek 12 beček. Městečko Hluk mívalo také v obecním znaku pachole držící vinný hrozen. Vinohrady byly svobodné, tj. Nenáležely ke gruntu a mohly se prodávati anebo odstupovati. Dívka, která dostala vinohrad věnem, mohla se provdati na grunt, ač vinohrad míval obvykle jenom asi dva achtely výměry. Tak dostaly nejlepší vinohrady i název Babí hora. Bohužel vinohrady v Hluku vlivem několika živelných pohrom, neúrody a ničením perenosporou vzaly v letech devadesátých minulého století za své. Až zase nyní se opět vinohrady zakládají.

Zdroj: Lidové noviny, 10. 7. 1933