Zápis Josefa Dufky

1959

V noci z 10. na 11. ledna zemřel podivnou smrtí Antonín Mitáček č. 165. Přinutili ho vstoupit do JZD a dokonce po něm chtěli, aby dělal předsedu družstva. Prý se nervově zhroutil a odešel na Kobylicu, kde byl s pomocí jejich psa nalezen téže noci už mrtvý. Jedni říkali, že se tam oběsil, jiní to zas popírali.

Od 26. ledna byly ve škole přednášky o ochraně proti atomovým bombám. Všichni občané se jich museli zúčastnit postupně po obvodech.

Začátkem února byl zvolen nový předseda JZD - František Mitáček č.118. Družstvo letos hospodaří už na 500 ha půdy.

Koncem dubna se konečně odklidilo spáleniště na náměstí a také se začíná pracovat na zámku, který má být opraven.

24. dubna byl v Hradišti souzen Janek Rybnikář. Dostal 17 roků. Antonín Vaškovic dostal 3 roky, Turčín 4 a Prajza 1 a půl roku, za to, že o něm věděli, ukrývali ho a podporovali jídlem.

Kostelíčky byly letos až v neděli po Božím těle.

Po žních nikdo nic neoral, protože nikdo nevěděl, kde po výměně pole dostane a brzo se pro sucho orat nedalo ani traktorem. I družstvo málo zaselo a ostatní lidé žádný nic. Myší je letos tak ohromné množství, že se to všude po polích jen hemží. V prosinci přidělovalo družstvo záhumenky.

Letos bylo na MNV zavedeno vítání novorozených občanů kyticemi a básničkami pionýrů. Z výnosu sbírky padesátníků byl zakoupen pohřební vůz.

Dosud byli členy Jednotného zemědělského družstva dělníci zaměstnaní v místních továrnách. Na polích ale pracovaly spíše jejich ženy. Ze zemědělců vstupovali postupně do družstva ti, kteří nedokázali splnit dodávky, které jim byly předepsány. Komunistická strana se však na svém XX. sjezdu usnesla provést letos úplnou socializaci venkova a hned spolu s národními výbory všech stupňů přikročila k provádění tohoto úkolu. Všichni rolníci byli voláni dvakrát i vícekrát týdně na MNV, kde byli přesvědčováni o výhodách společného hospodaření. Každý se strachem čekal, kdy bude zas zavolán a mnozí proto ani v noci spávat nemohli. A nebylo divu. Vždyť nahlíženo z jejich stanoviska to nebyla žádná maličkost. Nebylo lehké zříci se navždy svých polí, potem otců a dědů zkropených, které jim skýtaly obživu, radost z úrody a všecko ostatní. Zříci se navždy svého dobytka, který tak rádi měli a který jim byl věrným pomocníkem při obdělávání polí. Toto všechno bývalo vždycky velkou radostí rolníka, který měl od nynějška pracovat jako nádeník za nepatrný a ještě nejistý plat. Pracovní jednotka byla letos pouhých 10 korun, ač začátkem roku byla velkoryse plánována na 18 korun. Proto tedy veškeré úsilí s náborem členů mělo zpočátku jen nepatrné výsledky a rolníci nejevili žádné chuti ke společnému hospodaření. A tak komunisté zapojili i učitele a profesory ve školách, aby nabádali děti k tomu, aby působily na své rodiče. A tak některé děti doma rodičům opravdu říkaly: „Dajte sa rači do toho družstva, abysme my mohli jít na vyšší školy nebo do učení.“ Děti těch, kteří odmítli členství v družstvu mohly totiž jít tak nanejvýš do dolů či do zemědělství.

Konečně také závodní výbory dělníků se usnesly, že každý zaměstnaný dělník, který je současně zemědělcem, se musí rozhodnout. Buďto bude zemědělcem a musí své zaměstnání opustit nebo se přidrží zaměstnání a pole postoupí družstvu, do kterého vstoupí jeho žena. Kdo nebude v družstvu, nemá nárok na starobní důchod, jedině až po dovršení 70 let věku a to jen důchod nízký. Těm, kteří už důchod pobírali, byl zastaven. Tak začalo členů družstva postupně přibývat, zejména, když i děti zemědělců byly z práce propouštěny. Někteří však spatřovali větší výhody v tom, že svou půdu dávali státnímu statku do tzv. bezplatného nájmu na 6 let. Když už byla více než polovina zemědělců v družstvu nebo na státním statku, pokračoval nábor ještě rychleji. Na vyměněných polích se totiž vytrvalým odpůrcům družstva hospodařilo velmi špatně. Všechny louky mělo už družstvo a bez luk se dobře hospodařit nedá. Koncem roku 1959 zůstalo už jen 6 zemědělců, kteří chtěli v každém případě hospodařit samostatně. Jsou to Krpal, Svadbík, Mitáček, Smetka, Štefaník a Turčín. Těm byla dána půda po 10 - 12 ha na Kobylici, v trati Prostřední a mezi Žlébky.

Družstvo staví nový vepřín, teletník a veliký kravín. Vepřín je skoro hotový, teletník se také dodělává, jen kravín pro mokro a tím nemožnost dodávky stavebního materiálu bude dostavěn až na jaře.

JZD převzalo do svého provozu palírnu slivovice, opravilo budovu a koupilo nové zařízení. Stálo to 10 tisíc korun. Pálení ale přijde letos dráž než v předešlých letech. Vloni se platilo za litr slivovice 44 Kčs bez otopu a tento rok 54 Kčs a dřevo a uhlí si každý musel přivézt z domu. Kdo měl mladé stromy, měl něco ovoce, ale většinou si lidé kupovali kvas v okolí. Přišlo to ale draho, metrák stál kolem 150 Kčs.

Letos poprvé byly zrušeny příděly na uhlí a každý si mohl koupit kolik potřeboval. Mimo to dostal ještě koupit na každých 20 q uhlí 5 q dřeva po 25 Kčs za metrák. Uhlí však nijak nepolacinělo, je za 16,20 Kčs za 1q. Lignit klesl v ceně z 12 na 8 Kčs.