Zjevení na Šefranici

V poli na Šefranici stojí kříž. Postavili ho tam Hlučané kolem roku 1850, když v Hluku řádila zlá cholera. Mrtvých bylo tolik, že je bylo nutno pohřbívat mimo obec. A tak se Šefranica stala prozatímním hřbitovem. Původně byl kříž dřevěný, ale za Pospíška-varhaníka, tehdejšího vedoucího rolnické záložny (začátkem 20. století) byl nahrazen dnešním kamenným.

O tomto kříži se v Hluku vyprávěla pověst. Na Šefranici, vždycky když zvoní klekání, vycházejí ze země duše a obcházejí kříž.

Jednou se stalo, že desetiletý chlapec pracoval s rodiči „na Štvrti.“ Blížilo se klekání a protože si vzpomněl na pověst, kterou doma slýchal, utíkal ke kříži. Sedl si tam na mez a čekal. A opravdu! Jak začalo na hlucké věži zvonit, vynořila se za křížem ze země zahalená zjevení na dvě pídě vysoká, obešla kříž, před ním se poklonila a znovu za křížem zmizela. Šli právě kolem lidé z „Padělků“. Zajímavé bylo, že někteří z nich celý úkaz pozorovali také, zatímco jiní neviděli vůbec nic.