1962

Předsedou MNV je Josef Kašpara č. 540, obecním tajemníkem je František Hrdina č. 346. Matrikářku dělá Terezie Uherková. V závodech nedošlo k žádným změnám. V JZD je předsedou František Svadbík, ředitelem Autopalu Jaroslav Skřehot. Ředitelem pily je Josef Kupec, v komunálních službách řediteluje Stanislav Kašpara, ve Svedrupu Vladimír Exler č. 1003, na statku dělá vedoucího Eduard Pivoň ze slovenského Šulákova.

Letos byl dokončen nový most přes potok Okluky v trati Husí hora. Dříve musely povozy směřující do JZD jet až na most přes Boršický potok. To byla veliká objížďka. Někdy se také jezdilo přes Klebetov a otřesy těžkých nákladních vozidel tam ničily obytné domy.

Závod Autopal začal stavět jídelnu pro své zaměstnance nákladem 630 tisíc korun.

Komunální služby městečka Hluku postavily v tomto roce novou budovu v trati Chmelnice čp. 1100 nákladem 1 351 000 Kčs. V této budově jsou soustředěny tyto provozovny: kanceláře, stolářství , cementářství, terasářství, kamenosochařství, studnařství, elektroinstalace, vodo a teploinstalace, malířství, natěračství, písmomalířství, autodoprava, osobní a nákladní doprava. Mimo tuto budovu má ještě komunál holičství a kadeřnictví na č. 2 , vedoucí Miloslav Hala, klempířství č. 427, Nadkostelí, vedoucí Matěj Kupec, kovářství č. 1, Hradišťská ulice vedoucí Tomáš Sadílek, radioopravna na náměstí , vedoucí František Křivák, zahradnictví v Kaštanci, vedoucí Šimon Vaškovic, zasklívací služba a rámování obrazů č. 188 (na Hanusovém), vedoucí Ladislav Šopík. Dámské krejčovství je dosud v soukromí švadlen. Košíkařství se nachází v domě č. 188, vedoucí František Mitáček.
Hlucký komunál vede také pohřební službu, půjčuje pohřební vůz a na kopání hrobů má jednoho zaměstnance. Služby městečka Hluku mají své filiálky v Dolním Němčí a ve Slavkově. V podniku je zaměstnáno zhruba 80 lidí.
Mimo tyto služby je v obci krejčovství „Styl“ v domě č. 846, kde je vedoucím Antonín Hájek. Tato provozovna provádí zakázkové krejčovské práce i opravy oděvů a jsou zde dva zaměstnanci. Vedoucím Kovodělu Moravský Písek, provozovna Hluk je Šimon Míšek, č. 143. Zaměstnává rovněž dvě osoby. V Hluku má provozovnu i Dřevoděl-lidové výrobní družstvo Uherský Brod. Vedoucím je v něm Karel Střelec. Většinou se zde dělají dveře a okna. Nábytek už stoláři nevyrábějí. Ceny zboží jsou zde totiž mnohem vyšší než ve velkovýrobě a v Uherském hradišti je prodejna nábytku, která zásobuje celé okolí. Cena okna rozměru 1750x1450 bez nátěru, kování a zasklení je v současné době 870 Kčs . Stolářské řemeslo upadá. Nadřízené orgány prosazují, aby se tesařství, stolářství a kolářství vyučovalo jako jeden obor.

Státní statek Kunovice hospodářství Nový dvůr zahájil výrobu. Výstavba jeho objektů byla započatá v roce 1961.

V loňském i letošním roce je nedostatek různého zboží. Tak například se vůbec nedají koupit velopláště na jízdní kola. Není masa ani hovězího ani vepřového, stojí se na ně v dlouhých frontách. Velmi málo se v obchodech objevuje podmáslí. V zimních a jarních měsících není k dostání žádná zelenina ani brambory. Je velký nedostatek dřeva palivového, stavebního i průmyslového. Je snaha nahrazovat dřevo v průmyslové výrobě nejrůznějšími výrobky z umělých hmot (např. sololit). Dlážky v obytných místnostech se nahrazují škvárobetonem, na který se pokládají parkety nebo linoleum.
Na jednu rodinu je příděl 100 kg palivového dřeva a 1000 kg uhlí. Z velké části už ale domácnosti vaří a pečou na elektrospotřebičích. I na vytápění existují elektrické, petrolejové či naftové ohřívače.
Mosazné kování na dveře a okna je nahrazováno hliníkovými sloučeninami nebo bakelitem. Také konvičky, kbelíky, polní láhve, hrnky, vany na koupání, lžičky a plno dalších věcí se začíná vyrábět z plastu. Kůže je nahrazována gumou a plastem.
Umělé hedvábí, silon a nylon zcela ovládl i dámskou módu.

Od 1. února byly zdražené některé druhy lihovin, vína a také pálení slivovice v družstevních pálenicích. Víno bylo zdraženo z 10 na 18 korun. Pálení jednoho litru slivovice stálo v minulosti od 42 do 45 korun. Od 1. února 1962 bylo pálení zdraženo tak, že člen JZD platil 65 až 69 Kčs, nečlen platil na litru o 5 korun víc.

3. února byli v Hluku na plese hosté z Kuby.

7. února 1962 byla vyhlášena epidemie chřipky. V Hluku i v okolí nabyla takových rozměrů, že byl vyhlášen zákaz shromažďování lidí. Nesmělo se chodit do kina, kostela, školy, nebyly povoleny žádné kulturní akce. Tento zákaz trval 3 týdny. Do zaměstnání chodili všichni normálně. Na tuto chřipku nikdo nezemřel.

V sobotu 17. února 1962 pekař Josef Mitáček č. 289, zaměstnanec výrobního a spotřebního družstva Jednota, naposled pekl chleba v Hluku. Pečení bylo předáno do Dolního Němčí, kde je parní pekárna a kde jsou zaměstnány 3 osoby. Funguje pod hlavičkou Jihomoravských mlýnů a pekáren n.p.Brno. A tak se chleba dováží do Hluku z Dolního Němčí. V Uherském Brodě se prý ale chystá stavba nové velkopekárny, která bude péci pro celý okres.
Rohlíky, pletenky a jiné bílé pečivo se v Hluku nepeče už od roku 1960. Rohlíky se do Hluku vozí z Vlčnova. Pekařské řemeslo tak v Hluku skončilo. Poslední pekaři, kteří měli v Hluku živnost, byli:
Josef Mitáček č. 289, Klebetov
Martin Šimčík č. 312, dolní konec
Josef Šimčík č. 54, náměstí
František Libosvár č. 84, horní konec
Cukrář Rudolf Borýsek přestal péci cukrovinky v domě č. 54 v roce 1950.

Od 1. března nastoupil František Ťok na místo obecního tajemníka a bývalý obecní tajemník František Hrdina nastoupil do zaměstnání v Autopalu.

Ve středu 6. června 1962 ve 4 hodiny ráno vypukl požár u Františka Mikulce č. 786 na Láně. Oheň zničil střechu. Příčinou požáru prý byla vadná elektroinstalace v osobním automobilu garážovaném v průjezdu.

17. června 1962 zemřela Anna Červenková rozená Šimčíková, která se dožila 100 let a 1 měsíce (viz. rok 1961)

Za neoprávněný prodej zeleniny vyměřil finanční odbor hluckému JZD vyšší zemědělskou daň. JZD prodávalo zeleninu ve dvou stáncích, jeden byl na dolním konci naproti hospody a druhý na náměstí. Zelenina v těchto stáncích byla pěkná a čerstvá a tak ji občané rádi kupovali. Obchod Jednota, který měl úřední oprávnění k prodeji zeleniny a snižoval se mu tím odbyt, proto zasáhl. A tak teď Hlučané kupují zeleninu zvadlou. Často se stává, že Jednota nemá ani tu.

V naší obci se vaří obědy pro důchodce v kuchyni pohostinství Jednoty. Ceny obědů určuje sociální komise při MNV, přičemž se přihlíží k výši důchodu. V roce 1962 dostávali dva důchodci obědy úplně zdarma. 18 důchodců platilo za jeden oběd 50 haléřů (pobírali 190 korun důchodu). Důchodci s důchodem 230 korun platili za oběd 1 korunu. U důchodců, jejichž důchod přesáhl částku 230 korun uhradili za jeden oběd 2 koruny. Obědy mohou odebírat jen ti důchodci, které schválí sociální komise. Celkem jich pro obědy chodí 38.

U tvrze byla vozová váha. Tato váha patřila výkupnímu podniku SHD (asi spotřební hospodářské družstvo) . Byla demontována a odvezena z obce. Nyní používají občané vozové váhy na státním statku (bývalý Lichtesteiský dvůr na náměstí).

Započalo se se stavbou vodní přehrady v trati Dílce pod Býčinou na Boršickém potoku. Tato stavba bude zhotovena nákladem 1.700.000 korun. Naplněna vodou bude zabírat plochu 12 hektarů a budou v ní nasazeny ryby. Už kdysi v dávné minulosti se v Hluku rybařívalo, protože zde bylo několik rybníků. Vodní pohon mívaly i oba hlucké mlýny. Voda z Boršického potoka byla využívána do roku 1910, kdy velká voda smetla vodní stav na Boršickém potoku pod Babí horou. Vodu z tohoto zdroje používali v obou mlýnech. Byla přiváděna zvláštním příkopem přes trať pod Babí hora, Rovné pole, Zárybničí a Čajčí do potoka Okluky.

Od 1. prosince 1962 byl zastaven provoz v hlucké cihelně, protože už není potřeba cihel tak jako dřív. Velké stavby se staví z panelů a jiných náhražek a malá produktivita prý rozhodně neopravňuje tuto cihelnu k další existenci. V Hluku je sice nedostatek cihel, ale noviny píšou že v celostátním měřítku je jich nadbytek. Jedenadvaceti zaměstnancům byla nabídnuta jiná pracovní místa. Bylo rozhodnuto o rozebrání budov v objektu cihelny. Stroje, které mohly určitě ještě sloužit byly předány do šrotu.

V tomto roce vybudovala TJ Spartak Hluk tréninkové hřiště pro oddíl kopané, které v zimě slouží jako hřiště hokejové.

V závodě Autopalu nastoupil na místo ředitele dvaatřicetiletý Václav Botek z Ostrožské Nové Vsi. Je vyučen soustružníkem a absolvoval Ústřední dělnickou strojírenskou školu. Ředitel Jaroslav Skřehot odešel na vlastní žádost do mateřského závodu v Novém Jičíně.
Zima byla mírná, největší mráz byl mínus 13°C. Sněhu bylo málo. Jaro bylo poměrně chladné, polní práce se opozdily. Během července byla průměrná denní teplota jen 9°C a proto byly žně opožděné – začaly až 8. srpna. Léto i podzim byly suché, pořádně popršelo až začátkem října. 20. listopadu napadl sníh a začalo mrznout a tak to vydrželo až do konce prosince. Na vánoce bylo 23°C mrazu. Cukrovka se sklízela už za sněhu a mrazu. Na státním statku se okrajovala už ve sněhu a v JZD dokonce zůstaly 2 ha cukrovky nevykopané. Na poli zmrzlo i dost okrajků. I kukuřice se sklízela ve sněhu a v mrazu. Celkem se dá říct, že rok 1962 byl studený.

Ročník 1962 - lidé narození v tomto roce: