1964
Předsedou MNV je Josef Kašpara č. 540, obecním tajemníkem František Ťok. Místopředsedu dělá Jan Hráček č. 796.V ostatních funkcích nejsou žádné změny. V základní devítileté škole se stal ředitelem Jaroslav Sochůrek. Ve Svedrupu řediteluje Josef Albert, který dříve pracoval na pile. Do Hluku se přiženil. Je mu 42 let a bydlí v č. 176. Jeho předchůdce Vladimír Exler odešel po šesti letech, během kterých byla v podniku zbudována jedna bytová jednotka a kotelna.
14. června 1964 proběhly volby do Národního shromáždění, do Jihomoravského kraje, do Okresního národního výboru a do Místního národního výboru. Mezi prostými Hlučany převládá názor, že volby jsou v podstatě zbytečné. Pokud kandidát, který je osloven, souhlasí s přijetím funkce, je celá věc zpečetěná. Volby na tom nemohou nic změnit, protože voliči mají strach jít při nich za plentu a něco na kandidátních listinách upravovat.
Do Okresního národního výboru byl zvolen Alois Omelka, úředník č. 793 a Josefa Kupcová, členka JZD č. 986.
V ulicích Hliníky, v Tabulách, na Vyšohradě a v části Antonínské ulice byla zbudována kanalizace. Byly upraveny cesty přes Nadkostelí na Vyšohrad a cesta na Láně č. II.
Byla regulována část Boršického potoka a to v úseku od vodní přehrady na Býčině až po místo kde se vlévá do potoka Okluky.
Vznikly dvě autobusové čekárny. Jedna na dolním konci vedle č. 2 a druhá-plechová na náměstí vedle nové školy. Při špatném počasí teď mají cestující kde ukrýt.
Byla zřízena sběrna surovin, která vykupuje kovový odpad, papír, kosti a starý textil. Jejím vedoucím je Tomáš Šimčík (v Hluku zvaný Tomišek). Až do letošního roku byl tento sběr organizován ve škole, v dřívějších dobách jezdili po dědinách obchodníci, kteří vyměňovali staré suroviny za hrnky a talířky.
Na poště v budově staré školy byla instalována automatická telefonní ústředna. Pět linek je zapojeno do Uherského Hradiště. V Hluku je nyní 66 majitelů telefonních přístrojů. Kapacita ústředny je celkem 300 telefonních účastníků. Odpadlo ruční spojování a každý účastník může volat ve dne v noci přímo. Práci provedla správa telefonních spojů.
Ministerstvo automobilového průmyslu počítá s rozšířením závodu Autopal v Hluku nákladem zhruba 31 miliónů korun. Mnoho občanů se těší, že tak najdou práci doma a nemusí do zaměstnání dojíždět. Stavit se prý začne v roce 1966.
Pokračovalo se v nelítostné likvidaci ovocných stromů. Traktory je vyškubaly v tratích Vinné hůry, Kopánka, na Kobylí hlavě a na různých polích, kde je vysadili jednotliví zemědělci. Lidé vysazovali stromy i přes zákaz, který byl vydaný okresním národním výborem v létě 1946. Ten nařizoval, že se nesmí sázet v tratích, které jsou uznané za ornou půdu. Stromů je škoda, protože rodily a ovoce je třeba. Argumentem vykonavatelů je, že není dostatek orné půdy.
JZD se také rozhodlo na jaře zorat v trati Dolní louky pás od orné půdy v trati Nadlúčí až po regulovanou vodní stezku (járek). Zdůvodněním bylo, že tento pás byl rozbrázděn až po Dílce několika polními cestami a proto se zde nedala tráva žít strojní žačkou.
Další úsek Dolních luk od Lichtenštejnské hráze byl zorán na doporučení Okresní hospodářské správy v Uherském Hradišti. Vadilo, že tam byl malý výnos sena. Představenstvo JZD s tímto rozoráním nesouhlasilo s odůvodněním, že tam škodí mrazy a jarní větry – je to mrazová kotlina. Ukázalo se to už na dříve zoraných lukách o 20 metrů níž. Okres na námitky Hlučanů nedbal, pouze vysadil mezi Blatničkou a Hlukem větrolam. Louky, na kterých se vyskytovalo mnoho druhů vzácných rostlin, byly rozorány.
S příchodem strojů do zemědělství byly také zrušeny mnohé polní cesty, které sloužívaly drobným zemědělcům. Byly to např.:
Cesta v trati Široké pole, které se říkalo Antonínková – měla několik odboček.
Cesta přes trať Dílce na Dolní louky.
V trati za Husí horou zanikla polní cesta do Ostrožské Lhoty.
Hradišťská polní cesta, která vedla přes trati Strání, Kopánky, Hlaviny..
V současné době nejsou udržované ani polní cesty mezi katastry. V trati Chrastě je polní cesta posunutá z kunovského katastru do tratě Liščí hory na hlucký katastr.
Hluk má novou dechovku. U jejího zrodu stál absolvent hudební školy v Holešově, varhaník Antonín Polášek. Pomohli mu i muzikantští kolegové Bachan, Nemrava, Šimčík, Mikulec, Galda, Mitáček a Malůš. To je teď ta starší generace mladé Hlučanky. S náborem mladých začali před rokem a sami byli překvapeni širokým zájmem hudbychtivých. Nové muzice už tleskali v Luhačovicích, v Buchlovicích, na Kopaničářských slavnostech. Nejočekávanější ovšem bylo to úplně první vystoupení ve vlastní obci na 1. máje. Dopadlo na jedničku. Nutno ovšem říci, že Hlučance v Hluku nikdo neřekne jinak než Povstalci. Souvisí to zřejmě s odvěkou muzikantskou rivalitou.
9. května sehrál divadelní soubor Františka Kožíka hru „Jeho urozenost pan měšťák“od Moliéra. Zájem diváků byl velký.
27. května 1964 byla jízda králů veVčnově. Přijel filmový štáb, který se s hluckou chasou domluvil na ukradení vlčnovského krále. Přestože Vlčnovjané byli se scénářem dokonale obeznámeni, nechali se vyprovokovat atmosférou a tak bylo všechno velmi bezprostřední a nefalšované. Opravdová a skutečná byla i rvačka, ke které došlo mezi hluckou chasou a Vlčnovjany. Film, který vznikl, dostal název „Léta Páně 1964.“
Rozhodnutím vlády byly zdraženy některé druhy salámů. Podražila i anglická slanina. Toto zdražení platilo pro letní období. V zimě se ceny vrátily na původní úroveň.
Od 1. července 1964 se platí manipulační poplatek za vydaný lékařský recept. Činí 1 Kčs, která se platí v lékárně při odběrů léků. Dosud byly tyto recepty zdarma.
Rovněž od 1. července byl zrušen okrsek veřejné bezpečnosti v Hluku. Byly zřízeny obvody a naše obec nyní patří pod obvod Kunovice. Veškeré záležitosti týkající se bezpečnosti nyní jezdí Hlučané vyřizovat tam. Poslední, kteří sloužili v Hluku jako členové veřejné bezpečnosti byli Miroslav Štěrba, který pocházel ze Slavkova u Brna a Antonín Straka z Uherského Ostrohu.
Byla upravena cena benzínu. Zatímco dříve stál litr 4 Kčs, nyní jen 2,10 Kčs. Dříve se ale neplatila silniční daň. Od 1. července se z motorových vozidel platí dle obsahu. Tak např. z obsahu 150 se platí 150 korun. Z osobního auta Spartak 900 korun.
Od 1. prosince 1964 bylo zrušeno truhlářství podniku Dřevoděl Uherský Brod, jehož vedoucím byl Karel Střelec. V jeho domě č. 396 se také dílna nacházela.
Výbor žen provedl kabaretní večer „Jen pro ženy“. Opakování bylo nakonec přístupné i mužům. Tato estráda měla velký úspěch také v Uherském Hradišti a v Boršicích u Blatnice. Se zájmem se setkala také ochutnávka bramborových jídel v jídelně Autopalu, kterou natáčela brněnská televizní a rozhlas. Záznam byl vysílán v televizních novinách 18. prosince 1964.
Do módy přišly „dederónky“. Jsou to košile z umělého vlákna. Stojí 150 korun, což je zhruba 5 krát víc než košile bavlněné. Když je horko, lidé se v těchto umělohmotných košilích nepříjemně potí. Hospodyňky si ale libují, ubylo jim práce. Po vyprání se totiž tyto košile nemusí žehlit a přesto jsou pěkně hladké. Další velkou módou jsou šusťáky. Jsou to lehké, lesklé tmavě modré pláště, které ovšem nejsou v běžných obchodech k dostání. Lidé proto kupují bony (poukázky k nákupu zahraničního zboží) a jezdí nakupovat šusťáky do Gottwaldova či Brna do Tuzexu. Mezi žákyněmi základní školy zase vypukla móda barevných hladkých krepsilonových punčocháčů. Do nynějška se nosily jen hnědé punčocháče z bavlněné žebrové pleteniny. Děvčata neváhají a v den, kdy do obchodu dostávají textilní zboží, si přivstanou a jdou se postavit do fronty. Dodávky zboží jsou ale omezené a tak se červené či modré hladké punčocháče dostanou jen na prvních pár šťastlivců.
Počasí. Zima byla dlouhá. Jak zamrzlo v prosinci 1963, tak byly mrazy až do letošního 25. března. Zima byla suchá, bylo velmi málo sněhu. Na polích se začalo dělat až po 25. březnu, do té doby byla země zmrzlá. Jaro bylo teplé a co se deště týká, příznivé. Žně začaly 16. července a protože bylo pěkně sucho, pracovaly stroje. Na podzim se zpočátku ukazovalo, že bude sucho, ale 8. října začalo pršet a tak to bylo až do 1. listopadu. Družstevníci už měli obavy, že ani nevykopou řepu, ale nakonec to dobře dopadlo, protože v listopadu se počasí umoudřilo. První sníh napadl 5. prosince.
Ročník 1964 - lidé narození v tomto roce:
