1968
Ve vedení místního národního výboru je změna: Terezie Uherková odešla do důchodu a místo ní se stala matrikářkou Josefa Veliková Tarvanová. Jako pokladní nastoupila Ing. Věra Dokulilová z Uherského Ostrohu.
V jednotném zemědělském družstvu nastoupil 1. února jako předseda Bohumil Hapala narozený 8.8.1928 v Sovětském svazu. Rodiče jsou Čechoslováci. Ing. Antonín Vurm narozený 10.10.1940 na Českobudějovicku pracuje jako zootechnik.
V tomto roce měly být volby, politické události je však odsunuly na neurčito. Hned v lednu totiž začalo tzv. „Pražské jaro“. Už od konce roku 1967 došlo postupně k uvolnění politické a společenské situace v Československu, demokratizaci společnosti a k pokusu o reformu socialistického politického systému. Celé toto dění souviselo s politickým uvolněním v SSSR, které zahájil Nikita Chruščov odhalením Stalinova kultu osobnosti. To, že se vybuduje „socialismus s lidskou tváří“ vzbudilo v lidech velké naděje na svobodnější život. Jakýmsi ústředním motivem politického dění bylo, že není možné, aby vládla jedna jediná nikým nekontrolovatelná strana, která všemožně omezuje práva občanů. Tyto myšlenky zaznívaly i na schůzích hluckých komunistů. Na návrh nového prezidenta republiky Ludvíka Svobody došlo k rozsáhlé amnestii a k rehabilitacím politických vězňů z 50. let. Obětem komunistické zvůle bylo přislíbeno odškodnění.
Ještě než se naplno rozběhly politické změny ve státě, oslavila jednotka Lidové milice v Autopalu 15. výročí své existence a obdržela 29. února 1968 vyznamenání od prezidenta republiky Antonína Novotného.
16. května zasedala vláda ČSSR a projednávala mimo jiné návrh na zavedení 5-denního pracovního týdne. Prozatím je volná jen každá druhá sobota. Od 1.1.1969 je uzákoněn pětidenní pracovní týden. V jiných státech se také tak pracuje.
11.7.1968 byla na tvrzi schůze, na které se domlouvalo znovuobnovení Lidové strany. Mnozí členové z této strany totiž po únoru 1948 vystoupili, protože nechtěli být přisluhovači komunistů. Prvním předsedou znovu vytvořené strany byl zvolen zaměstnanec komunálu František Štefaník narozený 1933. Staronová lidová strana v Hluku začínala svou činnost zhruba se 60 členy.
Československá strana socialistická v Hluku není. Počtem členů nebyla silná ani před rokem 1948. Na výzvu, že se rovněž obnoví její činnost, se nikdo nepřihlásil.
Protože padl zákaz volného vycestování za hranice, odešlo letos pár mladých Hlučanů do světa. Do zahraničí odešli: Jiří Štěrba, Petr Žvátora, František Stašek, František Mikulec, Zdeněk Nemrava, Jan Míšek, František Křivák, Pavel Kupec, Jindřich Kupec, Josef Kupec, Petr a Pavel Míškovi (studňařovi), Miroslav Míšek, lékař Antonín Žvátora s manželkou Evou a dvěma dětmi, ing. Stanislav Mitáček rovněž s manželkou a dvěma dětmi, Jana Sedláčková roz. Machálková, František Soška, Pavel Dufka, Antonín Dohnal (kybernetik) a ing. Karel Pospíšek s manželkou Ludmilou roz. Hrubou.
Ve dnech 13.-27. května 1968 uspořádal Sdružený klub pracujících zájezd do Norska. Zájezdu se zúčastnilo 120 lidí. Účastníci tohoto zájezdu byli hosty dechového souboru Ostensjo skolles muzikkorps Oslo, který byl v roce 1967 na kulturním zájezdu u nás. Hlavní složkou výpravy byly 50-členná krojovaná dechovka včetně 19 hudebníků z Lidové školy umění z Uherského Brodu. Jednalo se o mladé svěřence Jana Krsičky a Vladimíra Křepelky. Účastnila se také cimbálová muzika a čtyři taneční páry pod vedením Františka Kotačky. Zbytek výpravy tvořili turisté, převážně z Hluku. 17. května se všichni zúčastnili oslav státního svátku Norska, na kterých byl přítomen i norský král. Dechovka také nahrála několik skladeb v norském rozhlasu.
Ubytování bylo v rodinách členů hostitelského souboru a tak měli Hlučané možnost poznat život v Norsku opravdu zblízka.
Vedoucími zájezdu byli Jaroslav Šopík a Jaroslav Hrabovský. V té době nezbytný ideologický dohled prováděl soudruh František Hájek z ministerstva kultury a informací. Tlumočili Josef Mitáček (naroz.1927) a Antonín Zelenka (naroz.1927), kteří v Norsku žijí a mají zde své rodiny.
Cena zájezdu pro jednotlivce byla 2.650 korun, hudebníkům, členům tanečního souboru a funkcionářům klubu byla poskytnuta sleva.
Zájezd do Norska - stručný průběh událostí dle zápisků přímého účastníka
1.den - Ráno v 6.20 odjezd z Hluku, drobně prší.V Poděbradech zastávka na oběd. V 19.30 ubytování v hotelu Lípa v Hřensku.
2.den - V 9 hodin zastávka v německém městě Pirna, výměna peněz. V 10 hodin Drážďany. V 18.30 přejíždíme po mostě na ostrov Rujánu. Po večeři ubytování v pionýrském táboře asi 15 km od Sassnitz ve vesnici Arkona. Jdeme se podívat na moře. Je veliká zima a fouká.
3.den - 7.00 příjezd do Sassnitz. Hodinu čekáme na nalodění na trajekt do Švédska. V 9.00 odplouváme lodí Warnemünde. V Trelleborgu jsme kolem 14.30 a během půlhodiny jsme odbaveni i s celním prohlášením, které platí pro celou Skandinávii. Projíždíme Švédskem. Všude jsou nové dopravní značky, od letoška se zde jezdí napravo. Krásné žluté lány řepky a uprostřed bílá stavení se zahrádkami. Lesy nevidět, jen menší hájky. Město Malmö-máme hodinu volno. Na křižovatkách u přechodů stojíme a řidiči se tomu velmi diví a dávají nám přednost. Jezdí plno aut, hlavně značky Saab a Volvo. Ve 22 hodin jsme v Götteborgu. Po hodině volna odjíždíme .
4.den - Hranice mezi Švédskem a Norskem projíždíme kolem půl čtvrté ráno. Cestou od hranic nás střetla dvě auta a v nich hlučtí rodáci pan Mitáček a pan Zelenka. Konečně je tu hlavní místo našeho pobytu-Oslo! Vyjíždíme nad Oslofjord a jdeme do starého kláštera, který je upraven na kulturní dům. Pak jsme rozděleni do rodin, u kterých budeme bydlet. Večer si povídáme o lidech, které znají i seveřané – jsou to Jiří Raška a Věra Čáslavská. Jdeme spát kolem jedenácté a venku je stále světlo-je polární den.
5.den - Vstáváme v 6.30 a odjíždíme ke královskému paláci. Dnes je norský státní svátek, kolem pochodují hudby (asi 80), z balkónu jim mává král Olaf se synem Haraldem a jeho snoubenkou.
6.den - Dnes nás přijal na radnici v Oslo pan starosta, přinesli jsme mu bečičku piva. Následovala prohlídka lyžařského centra a můstku na Holmenkollenu. Večer máme zkoušku.
7.den - Jízda lodí z přístaviště do blízkého města Dröbak, kde hrajeme v přírodním amfiteátru asi 5 metrů od mořského břehu.
8.den - Ráno nákupy, prohlídka města a parku s díly sochaře Vieganda. Odpoledne máme koncert u Národního divadla a večer nahrávka v norském rozhlase.
9.den - Odpoledne odjezd na poloostrov Bigdoy, prohlídka lodi Fram (Nansen), Kon-Tiki (vor Thora Heyerdahla) a muzeum vikingských lodí. Řidič pan Slaník se koupe ve studeném moři.
10.den - Dopoledne lanovkou na královskou vyhlídku, tam oběd. Pak jízda do Dramen. Tam koncert v parku a zpět do Osla.
11.den - Ráno okružní jízda po satelitních městech Osla. Pak společný koncert mnoha dechovek. Večer dlouho přes půlnoc zábava v kulturním domě.
12.den - Dopoledne prohlídka města, nákupy, oběd na universitě. Navečer rozloučení s hostiteli, kteří byli velmi přátelští. 18.30 odjezd z Osla. V 9 večer přejíždíme hranice se Švédskem. Jar.Hrabovský nese pasy ke kontrole. Oni je ani nechtějí!
13.den - Stále jedeme přes Švédsko. Asi ve 2 hodiny v noci se stala nemilá věc-ve dveřích od autobusu se rozbilo sklo. Nahradilo ho kus překližky.
14.den - V Berlíně dvě hodiny zastávka v centru. Pak po staré dálnici na Drážďany. Ve 20.00 přejíždíme hranice v Hřensku. Tam spíme zase ve stejném hotelu.
15.den - Po snídani odjezd přes Doksy a Mladou Boleslav. Oběd v Čáslavi. V Hluku v 18.30. Bylo nám dobře, ale jsme rádi, že jsme zase doma.
Dolňácké slavnosti se dobře vydařily. Počasí bylo pěkné, hostů hodně, přesto ale pořadatelé nezaznamenali žádný zisk. Slavnosti pořádal sdružený klub prostřednictvím výboru pro dolňácké slavnosti.
Jednotné zemědělské družstvo uspořádalo zájezd do Itálie. Každý účastník zaplatil 2.400 korun, zbytek doplatilo JZD. Zájezdu se zúčastnilo 15 osob.
Bouřlivé události vyvolal letošní politicky rušný rok také kolem faráře Josefa Pastuszana, který přišel do Hluku v roce 1958. Mnohým občanům se totiž zdálo už od počátku jeho působení, že svou funkci nevykonává tak jak by měl. Vyčítali mu, že je příliš spřáhnutý s komunistickou mocí. Proběhly dvě podpisové akce: jedna za odchod děkana Pastuszana z Hluku, druhá za jeho setrvání.
17. srpna 1968 uspořádalo Jednotné zemědělské družstvo v Hluku slavnostní dožínkový průvod. Kráčeli v něm i namašlené koně a předseda Hapala a ing. Bleša se vezli v kočáře oblečeni v hluckých krojích. Z JZD šel tento průvod přes celý Hluk na tvrz, kde byla oslava, taneční zábava a samozřejmě hojnost jídla a pití. Bylo co oslavovat. Letos byla velmi dobrá úroda.
21. srpen zůstane dlouho v paměti našich občanů. Ráno v 5 hodin hlásil státní rozhlas, že přes československé hranice přechází vojska Varšavské smlouvy z pěti zemí – Polska, Německé demokratické republiky, Maďarska, Bulharska a Sovětského svazu. Jen vojska Rumunska ne. Byl to obrovský šok, nikdo nechápal, co se děje. Ve vzduchu visely otázky: Bude válka? Proč? A s kým? V závodech se dopoledne pracovalo a nepracovalo. Někteří zaměstnanci odešli domů. Odpolední směna sice nastoupila, ale hned brzy se také všichni rozešli do svých domovů. Během dne projela Hlukem dvě vojenská auta, žádné ale nezastavilo. Lidé seděli u radia a u televize, čekalo se, co bude.
22. srpna už normálně pracovaly obě směny. Okresní odborová rada vyhlásila od 12 do 13 hodin stávku. V závodech probíhala podpisová akce na podporu vlády Ludvíka Svobody a Alexandra Dubčeka.
Jako vždy při podobných příležitostech i nyní vypukla v obchodech panika. Lidé skupovali co se dalo.
Přes den byl celkem klid, v noci projížděly Hlukem kolony vojenských motorových vozidel. Nikdy žádné nezastavilo. Lidé se postarali, aby z křižovatek zmizely všechny orientační tabule. Na budovách, plotech a silnicích byly velké nápisy. „Svoboda-Dubček“, „Běž domů, Ivane, čeká tě Nataša“, „Lenine vstávej, Brežněv se zbláznil“.
23. srpna proběhla v poledne hodinová stávka, během níž v celé republice vyzváněly zvony.
Život se začal pomalu vracet do normálu a všem bylo jasné, že vítané politické změny, které byly příslibem větší svobody, jsou u konce.
28. října při příležitosti oslav 50. výročí vzniku samostatné Československé republiky byla zřízena federace. Vznikla republika česká a slovenská. Do čela obou republik byly zvoleny samostatné vlády a také česká a slovenská národní rada. Správu celého státu řídí vláda federální.
Tělovýchova v tomto roce vyvíjela činnost do srpna, poté aktivita ustala, protože po vstupu sovětských vojsk nebylo doporučováno shromažďování většího počtu lidí. To trvalo šest týdnů, pak přišel podzim a v tělocvičně nebylo čím topit, protože byl celostátní nedostatek uhlí. Necvičilo se, nebyla ani akademie. Přesto všechno se kopaná udržela na výši. Také v hokeji se hrála zimní soutěž, ale počasí bylo špatné. Hokej je vůbec v poslední době velice oblíbený. Děti ho hrají ve všech ulicích obce.
Velmi aktivní byl letos oddíl lehké atletiky. Uskutečnilo se mistrovské utkání: Břeclav, Hodonín, ZKL Brno, Ivančice, Rousínov, Kroměříž, Moravská Slavia. V této soutěži se umístili Hlučané na 4. místě. Největší zásluhu na činnosti lehkoatletického oddílu má Ludva Nemrava.
V tomto roce byly vybudovány nové silnice za horními humny od Vyšohradu až po Hliníky. Spojka silnice u horního mlýna na most přes potok Okluky až na Boršickou silnici a k závodu Autopal v délce 840 běžných metrů v ceně 320 tisíc korun.
Byla provedena úprava koryta potoka Okluky na Horním konci a za dolními humny v délce 700 běžných metrů. Osvětlení obce na hlavní ulici od vjezdu do Antonínské po horní mlýn bylo poprvé rozsvíceno 11. září 1968.
Byly upraveny přechody přes mosty (járek ze Žabinců, járek od Starých hor a járek od Prašnic) tak, aby pěší šli chodníkem a nikoli po vozovce.
V tomto roce byla rovněž udělána přípojka vodovodu pro školní budovy, tvrz a některé domy.
Na Láně byl zbudován transformátor a byla provedena rekonstrukce elektrické sítě. Elektropřístrojů v domácnostech přibývá a dosavadní transformátor nestačil dodávat elektrický proud. Obzvlášť kritická byla situace v ranních a večerních hodinách. Cena l kw světelné stojí 0,70 a 0,30 , noční proud stojí 0,14 a motorový 0,52 . V rozšířeném závodě Autopalu byl v nově vybudované kotelně poprvé rozdělán oheň pod parními kotli. Do budoucna bude tak závod soběstačný co se týče spotřeby teplé vody i topení.
Závod Sport postavil letos moderní sušárnu s klimatizací s roční kapacitou 8.000 m3 v ceně 2 miliony korun. Stavbu provedla Vzduchotechna Nové Město nad Váhom. Dále vybudoval Sport správní a sociální budovu. V jejím přízemí jsou šatny pro 400 lidí, v patře pak jídelna a kulturní sál.
Na Vlčnovsku byla vytvořena skládka řepy. Vyžádali si to zemědělci, neboť vypěstovanou řepu musel každý dodat sám až do cukrovaru, což bylo velmi komplikované, zvlášť pro malé zemědělce, kteří za řepu dostali např. 400 korun a 480 korun je stála její doprava. Proto prosazovali zřízení řepné váhy a skládky řepy. Dosavadní skládka ve Šraňcích nevyhovovala z důvodu rozšíření Autopalu a postavení nového objektu Obzoru, který v podstatě zabral celou plochu někdejší skládky. Nová skládka na Vlčnovsku není zdaleka ideální, protože za deštivého počasí se navozí do Hluku hodně bláta. Je to nejen nepříjemné pro Hlučany, ale také velmi nebezpečné pro řidiče.
V posledních letech se objevila na zdech kostela vlhká místa. Hledala se příčina vlhnutí a způsob jak mu zabránit. Na radu odborníků bylo na podzim 1968 přistoupeno k odkopání hlíny od zdí až po základy kostela. Při vykopávce našli dělníci části kovového růžence, které předali kronikářovi. Práce byly financovány z darů občanů. Byl utvořen kostelní výbor, jehož předsedou se stal Josef Prachař. Tento výbor poslal do každého domu poštovní poukázku, jejímž prostřednictvím mohli občané posílat finanční částky na opravu kostela. Peníze jsou uloženy v bance. Dříve vybírali určení občané peníze po domech. Od tohoto způsobu bylo upuštěno.
Na stadioně bylo provedeno odvodnění hřiště v hodnotě 93.851 korun. Zavlažovací zařízení přišlo na 42.367 korun. Bylo upraveno škvárové tréninkové hřiště za šatnami.
TJ Spartak Hluk zakoupil letos autobus v hodnotě 80 tisíc korun pro přepravu osob.
Spolek zahrádkářů v Hluku, jehož předsedou je František Straka má dvě kolony. Kolona na Dolních drahách má oplocenou výměru 1,74 hektaru půdy. Předsedou této kolony je Jan Mlýnek, zaměstnanec Autopalu. Tato kolona má 33 členů. Druhá kolona je na Babí hoře. Má 6 hektarů půdy od státního statku. Kolona má 43 členů a jejím předsedou je Stavební technik Otakar Konečný.
Zahrádkáři letos nasadili na dvou místech lípy svobody. U školy tři kusy a u kolony na dolním konci také symbolicky tři kusy (Dubček, Svoboda, Černík – základní tři představitelé politické obrody v roce 1968).
Zahrádkáři mají také kroužek pěstitelů okrasných květin. Pořádají ročně tři až čtyři přednášky a také zájezdy na zemědělské výstavy. Členové se také školí v pěstování moderních tvarů v okresní zahradě ve Štěpnici pod vedením odborného instruktora V.Kadlčka. Členům spolku zahrádkářů, ale i ostatním Hlučanům je (hlavně na jaře a na podzim) prodáváno hnojivo a sazenice.
Slovácké muzeum z Uherského Hradiště provedlo v Hluku sbírku starých předmětů. Sbíraly se součásti krojů, nářadí, dřevěné lopaty, nože na zelí, lis na tvaroh, starý úl, dřevěné kříže, obrazy na skle, starý porcelán a mnoho dalších věcí. Zaměstnanci muzea odvezli nasbírané věci nákladním autem. Škoda, že v Hluku nemáme možnost takové věci někde uložit, aby se naši potomci jejich prostřednictvím dověděli o způsobu života svých předchůdců.
V oblasti Babí hora je dnes postaveno zhruba 35 chat. Tyto jsou majetkem jednotlivých hluckých občanů. Dne 31. května 1968 bylo několik těchto chat násilně otevřeno a vykradeno. Pachatel byl vypátrán a zadržen během 14 dní.
Nehoda. Do domu č. 99 najelo za podzimního blátivého počasí auto. Povrch vozovky byl asfaltový a auto dostalo smyk na vrstvě bláta, které tam bylo navezeno při dopravě cukrovky z nové skládky na Vlčnovsku.
Údaje z matriky za rok 1968: zemřelo 39, narodilo se 46, sňatků bylo 24.
Počasí: Zima byla mírná. 6. května byl silný vítr, který na pozemcích JZD vyfoukal řepu. 10.července byla velká bouře s kroupami a silným větrem. Na mnoha místech v Hluku byla shozená krytina. Nejvíce škody tohoto druhu bylo v Boršické ulici. Z budovy JZD sebrala bouřka celou střechu. Škodu uhradila Státní pojišťovna. Kroupy zničily také úrodu. Nejvíce utrpělo obilí. Pojišťovna hradila v tomto směru škody nejen JZD, ale i majitelům záhumenek. Závod Sport měl na budovách škodu ve výši 40 tisíc korun. Státnímu statku zničila pohroma 80% cukrovky a také velkou část obilí.
Žně začaly 12.července. Úrodu sklidily stroje, přestože bylo deštivo Ručně se neseklo. Obilí dobře sypalo, byly dobré hektarové výnosy.
26.října byl mráz, květiny na hřbitově pomrzly. První sníh napadl 14. listopadu. V prosinci byly mrazy až mínus 15 stupňů. 17.12. napadl sníh, ale na štědrý den bylo teplo a slunečno jak na jaře.
Vlivem příznivého počasí se mimořádně rozmnožila štítenka zhoubná, která napadá ovocné stromy.
Ročník 1968 - lidé narození v tomto roce:
