1972
Na Městský úřad nastoupili od 11.1972 noví funkcionáři – Vladimír Sváček jako předseda a Jaroslav Huspenina jako tajemník. V podnicích nedošlo k žádným změnám.
Městský národní výbor se rozhodl, že bude vydávat nepravidelně časopis Inform Hluk, ze kterého by se občané mohli dozvědět více o životě města. Vedoucím redaktorem byl jmenován Jindřich Borýsek.
Rok 1972 se stal důležitým mezníkem v historii hlucké knihovny, neboť byla profesionalizována a stala se metodickým centrem pro knihovny okolních obcí. Knihovnicí je Anna Kulová.
Budování. Začala se stavit budova pro poštu, požární zbrojnici a tělocvičnu. Měla být původně přízemní, bylo však rozhodnuto postavit patro, ve kterém budou úřadovny Městského národního výboru. Existuje záměr vybudovat ze starých kanceláří Měst.úřadu nad obecním hostincem hotel. Ve městě totiž není žádná možnost ubytování pro návštěvníky města.
Kanalizace byla provedena v Hradišťské ulici, na Horních drahách, na Láně v ulici Mladá a na dolním konci v Městečku.. Dokončila se kanalizace na Ohřeble v ulici Růžová a Lipová, u Svedrupu, v Klebetově a na Rajčovni. Cesty byly vybudovány na Ohřeble (Růžová a Lípová), Zabartoníčí a v Hradišťské ulici byly zpevněny boky vozovky. Státní silniční správa položila asfaltový koberec v Ostrožské ulici. Na hřbitově vznikly dva nové chodníky. Jeden z nich zbudovali, tak jako v loňském roce, padesátníci.
V září byl zakryt járek a stoka v ulici Příčná od Ostrožské silnice až do potoka Okluky. Ulice tím získala lepší vzhled a zlepšily se i hygienické podmínky.
Rohová místnost domu č. 155 (liďák) byla adaptována jako lékárna. Hlučané už nemusí jezdit pro léky do Uherského Hradiště.
Závod Autopal postavil v tomto roce ve Šraňcích 4 bytové panelové domy o čtyřech podlažích – celkem 108 bytů.
Telefon je technická vymoženost, která je stále více využívána našimi občany. Podle telefonního seznamu je v našem městě celkem 108 telefonních linek.
Dosavadní pojmenování ulic bylo neúplné a neodpovídalo současným požadavkům. Proto plénum Městského národního výboru se 6. října 1972 usneslo na následujícím pojmenování ulic našeho města:
Náměstí J.A.Komenského - Poněvadž na náměstí stojí školní budovy, jeví se pojmenování tohoto prostoru podle „učitele národů“ jako velmi vhodné.
Osvobození-(dnes Hlavní) - Od náměstí až po závod Sport. Touto trasou přišla v roce 1945 vojska osvoboditelů.
Za mlýnem - Ulice vznikla v roce 1926
Hliníky - Starý název. Opravdu se tam brávala hlína.
Zabartoničí - Zabartoníčí bylo zváno podle Bartoníků, kteří přes dvě století bydleli v domě, který dostal potom číslo 96. Bartoníci nebyli velcí sedláci, ale byli majiteli velkého vinohradu a protože patřili k těm málo lidem, kteří zde obstáli přes třicetiletou válku, byla podle nich nazvána i pole ležící za jejich humnem.
Závodní - Vznikla v roce 1951. Pojmenována byla podle závodu Autopal. Do dnešní doby se říkalo ve Šraňkoch.
Mlýnská - Vznikla v roce 1952, prozatím neměla žádný název.
Boršická - Starý název ulice vedoucí od náměstí až do Rozpadlin, patří sem i řádek domů na cestě vedoucí dříve do Blatničky.
Horní drahy - Starý název. Tato ulice začala vznikat v roce 1926. Horní drahy se říkalo trati – pasinku, kde obecní pastýř až do roku 1921 pásával dobytek.
Dílce - Dosud nemělo název.
Hrnčířská - Ve starých dobách se zde pálily hliněné hrnce. Říkalo se tam U Kaštanca
U stadionu ¬- Neměla název. Vznikla v roce 1925. (Jedná se o ulici, ze které je vchod do Vaškovicova zahradnictví)
Kostelní - Starý název: Nad kostelem
Vyšehradská - Této části se v Hluku říkalo Vyšohrad. Více se zde začalo stavět po roce 1935.
Sokolská - Od hřbitova po sokolovnu. Starý název: U chmelnice
Hřbitovní - Starý název byl Psinec
Cihelní - Nový název, zatím ulice žádné jméno neměla
Tomáše Buriana
(dnes Čtvrtě) - Pojmenována na počest odbojáře z 2. světové války
Za zámkem - Starý název
Sadová - Z Hradišťské ulice až nahoru ke hřbitovu. Začala vznikat v roce 1930, do té doby tam byly jen mlatevny. Dříve se říkalo za horníma humnama na dolním konci
Rudé armády
(dnes Hlavní) - Pojmenována na počest armády osvoboditelů. Starý název: Městečko
Družstevní - Od domu č.200 (Krsičkovo) až po JZD. Starý název: Klebetov
Okluková - Zatím to byla ulice bez názvu. Je u potoka Okluky kolmo na ulici Družstevní (naproti Mateřské školky v Zelnicích)
Cyrila Šumbery
(dnes Rajčovna) - Pojmenována na počest hluckého komunisty
Potoční - U potoka Okluky kolmá na ulici Družstevní
Hradišťská - Starý název ulice vedoucí směrem na Uherské Hradiště
Antonínská - Starý název. Pojmenována podle toho, že se tudy chodilo na pouť ke sv.Antoníčkovi. Říkalo se také: Pod městečkem.
Ostrožská - Starý název. Ulice směrem na Ostroh vznikla z velké části postavením domů pro lidi, kterým v roce 1919 zničila obydlí povodeň
Příčná - Spojnice mezi Antonínskou ulicí a Svedrupem
Novoveská - Kdysi dávno na ni navazoval polní chodník vedoucí až do Ostrožské Nové Vsi. Začala vznikat po roce 1930.
Lánská - Název podle toho, že vznikla po roce 1921 na Lichtensteinském lánu
Dělnická - Zatím neměla název. Nyní pojmenována podle toho, že v r. 1922 tu byl první organizovaný dělnický výlet. Propojuje Mladou a Lánskou
Mladá - Nový název. Ulice rovnoběžná s Lánskou
Prostřední - Propojuje Mladou a Lánskou
Na konečné - Neměla název. Poslední ulice nahoře na Láně
Hluboká - Vede ke Starým horám. Z obou jejích stran bývaly skutečně hluboké břehy. Domy zde byly stavěny v letech 1923-1930
Růžová - Nová ulice na Ohřeble. Vznikla 1971-1972
Lípová - Nová ulice na Ohřeble. Vznikla 1971-1972
U rybníků - Také nová ulice, ale název vznikl v dobách, kdy zde bylo několik rybníků za sebou
Na přídělech - Starý název
Na základě rozhodnutí ministerstva školství byla po doporučení odborem školství Okresního národního výboru vybrána hlucká škola jako první na okrese k uskutečnění pokusného vyučování matematiky na základě množin. Jako první vyzkoušely tuto metodu učitelky Anna Fantová a Věra Nováková.
Mnohé hudebně talentované děti z Hluku se pro velký počet přihlášených zájemců nedostaly do hudební školy (Lidová škola umění) v Uherském Hradišti. Sdružený klub pracujících proto zařídil, že učitelky hudby dojíždějí za svými žáky přímo do našeho města. V roce 1972 tak vyučovala učitelka Ludmila Kratochvílová hře na klavír a harmoniku 22 hluckých žáků. Učitelka Zdena Burdová z Velehradu učí na klavír a harmoniku stejný počet dětí. Mzdy učitelkám platí Sdružený klub, který také poskytuje místnost pro výuku. Jedenkrát ročně mají žáci veřejnou přehrávku, které se zúčastňují rodiče. V roce 1972 byla tato přehrávka 14. února.
Na přehlídce cimbálových muzik a zpěváků v Uherském Brodě velmi dobře uspěla nejen cimbálová muzika Jožky Polácha, ale i zpěvačka Marie Mitáčková. Od Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN) dokonce dostala po svém brodském vystoupení nabídku ke spolupráci. Přijala ji a tak se teď s BROLNem objevuje v televizi i v rozhlase.
Výtvarný kroužek, který funguje při Sdruženém klubu pracujících uspořádal o velikonocích (2.-3.dubna 1972) výstavu výtvorů hluckých občanů. Směsice vystavovaných artefaktů byla opravdu pestrá:
Obrazy - Jan Dufka, Matouš Dufka, Jiří Trojek, Miloš Hala, ing. František
Šrahůlek, Antonín Vavřínek, Petr Hanák, Šimon Kučera
Kachle - Jiří Trojek
Mozaika - Josef Trojek
Malované talíře - Anna Křápková
Dřevěné nádoby - Šimon Míšek
Malované vázy - Jan Dufka, Matouš Dufka
Samorosty - Hráček
Malovaná vajíčka - Anna Minaříková
Vajíčka nalepovaná - Radka Míšková
Obrazy z dřev.dýhy - Jaroslav Prajza
Domek ze špejlí - Josef Prajza
Dřevěné plastiky - Jaroslav Hrabovský
Slovácké výšivky - Jan Mitáček, Marie Bobková, Františka Dufková
Terasová nádoba - Miloš Hala
Muzikanti uspořádali veselý večer s programem a připomínkou 100. výročí založení dechovky v Hluku. Odměněni byli zasloužilí muzikanti a ti, kteří se věnují výchově mladých hudebníků. Program byl sestaven ze starých dobových písní, které se v Hluku v průběhu uplynulých 100 let v Hluku hrávaly. Účinkující byli ve starodávných krojích. O obveselení se postaraly Klebetnice-tetičky Marie Ratajská a Lidmila Pospíšková. Dechovku řídil Stanislav Vavřínek. Nejstarším přítomným muzikantem byl Antonín Šimčík (74 let), který dodnes s dechovkou vystupuje.
23. dubna 1972 byla v Hluku velká slavnost. Hlučan Antonín Dohnal měl primicie (vysvěcení na kněze).Vyučil se elektrikářem, večerním studiem získal maturitu a pak šel studovat teologii do Litoměřic. Letos byl vysvěcen na římskokatolického kněze. Hned poté nastoupil na místo duchovního správce ve Slavičíně.
15. října 1972 bylo v Hluku biřmování. Světícím biskupem byl Josef Vrána. Všechny biřmovance projednával městský výbor KSČ a bylo s podivem, že vůbec toto biřmování mohlo v Hluku proběhnout, vždyť v roce 1972 už probíhala tvrdá politická normalizace. Lze se už jen dohadovat, že to bylo zásluhou Josefa Pastuszana, který záležitost prosadil s použitím svého vlivu. Předešlá biřmování proběhla v Hluku v roce 1919, 1927 a během protektorátu. Mezitím byla spousta Hlučanů biřmována na Velehradě.
Zásluhou Jana Haly byl v Hluku založen oddíl stolního tenisu, který okamžitě získal spoustu příznivců. Místnost pro trénink dal k dispozici závod Sport. Oddíl začal hrát v roce 1970 a zapojil se do okresního přeboru. V sezóně 1971/72 došlo ke sloučení oddílů stolního tenisu Slovácké Slávie a Spartaku Hluk pod hlavičkou Spartak. Tím byla získána možnost hrát divizní soutěž. Hrají 3 družstva a začali hrát i žáci.
Dne 6. listopadu 1972 byl lampiónový průvod, který probíhá v tomto období každý rok (oslavy Velké říjnové socialistické revoluce). Letos byl ozvláštněn tím, že byl snad poprvé v Hluku uspořádán ohňostroj. Byl pořízen za cenu 10 tisíc korun.
V horkém letním dni 10. srpna 1972 vznikl požár v Jednotném zemědělském družstvu při nakládání slámy na stoh pomocí foukače, který byl poháněn naftovým motorem. Pravděpodobně vznikla někde jiskra, která zapálila slámu. Shořel celý stoh a naftový motor i s foukačem. Pojišťovna uhradila škodu ve výši 80 tisíc korun.
Proti polním plevelům se stále ve větším rozsahu používají nejrůznější postřiky. Jejich zásluhou naprosto vymizela např. chrpa, koukol a jiné rostliny, které bylo možno vídat v poli. Všechny tyto chemikálie škodí včelám, některé zajícům.
JZD i státní statek rozhazují chlévský hnůj pomocí trhavin. Na podzim takto rozmetali hnůj na Ostrožském poli, což je zhruba 500 m od obytných domů. Zřejmě dali větší množství trhaviny a tak to otřáslo i nejbližšími domy. Na domě č. 834 (Františka Burianová) a v č. 808 (Marie Lekešová) vypadly dokonce skleněné okenní tabule.
Údaje z matriky: Zemřelo 38 lidí, z toho 17 mužů a 21 žen. Narodilo se 75 dětí, svateb bylo 30. Začínají se objevovat i rozvody, ještě před několika lety záležitost v Hluku nevídaná.
Počasí. Leden byl chladný, pak už byla zima jen mírná. Příznivé jaro uspíšilo polní práce. 19. března mělo JZD všechno zaseto. 29. dubna ale přišel mráz (místy až mínus 6°C) a pomrzlo mnoho ovoce v Hluku i okolí. Červenec byl deštivý, žně začaly 21. července. Podzim byl suchý a vcelku teplý. Prosinec byl suchý. Zamrzlo 20.12.. a vydrželo to až do konce roku. Největší mráz byl mínus 9°C.
Ročník 1972 - lidé narození v tomto roce:
