Oficiální zápis
1960
Předsedou místního národního výboru je František Hrdina, tajemníkem František Svadbík. Ten má ale přejít do JZD a proto zapracovává místo sebe Františka Ťoka, který je předsedou hlucké organizace Komunistické strany. Funkci tajemníka bude vykonávat do voleb, které se budou konat v červnu. Pokladníkem je Vavřinec Dohnal, matrikářkou Terezie Uherková. Vedoucím zemědělského oddělení je František Minařík, č.605.
V červnu 1960 je v obci: 837 radiopřijímačů, 110 televizorů, 34 telefonních linek, 1 telegrafní linka.
Občané zvolení do místní samosprávy ve volbách 1960
Nemravová Františka č. 1066
Hráček Jan č. 796
Ratajská Marie č. 1035
Straňák Jan č. 760
Exler Vladimír č. 1003
Turčinek František č.952
Kašpara Josef č. 540
Machálek Antonín č. 913
Mitáček František č. 906
Bartoníček František č. 222
Jelének František č. 584
Mitáček Antonín č. 7
Krpal František č. 264
Kašpara Stanislav č. 289
Svadbík František č. 373
Šimčík Jan č. 20
Nováková Věra č. 185
Albert Josef č. 176
Ratajská Marie č. 344
Mitáčková Anna č. 706
Křápek František č. 256
Žajdlíková Marie č. 408
Jiřička Jan č. 932
Uherková Terezie č. 1039
Špaňhelová Antonie č. 928
Kolísková Jiřina č. 588
Habarta Matěj č. 475
Rybnikář Jan č. 76
Podlas Josef č. 445
Šimčík František č. 944
Hrdina František č. 346
Stašek Antonín č. 1023
Jednotné zemědělské družstvo
Předseda: František Svadbík č. 373
Místopředseda: Jan Jiřička č. 932
Výrobní náměstek: Ladislav Vojtěšek č. 151
Vedoucí rostlinné výroby (agronom): Josef Kremr č. 44
Zootechnik: Jan Straňák č. 760
Skupináři: František Jelének č. 584, Jan Píštěk č. 63. Každý skupinář má dvě četařky
Vedoucí zahradnictví: Matouš Šácha č. 344
Vedoucí ovocnářství: Matěj Štefaník č. 791
Vedoucí chovu: František Blaha č. 897, Matěj Hrubý č. 320
Pokladník: František Kadlec č. 16
Mechanizátor: Štěpán Bachan č. 131
Hlavní účetní: Alois Konečný z Uherského Hradiště
Družstvo má 2100 kusů ovocných stromů. V novém vinohradu na Husí hoře byly vysázeny sazenice ovocných stromů, rybízu a angreštu. Nedostatečný příjem z prodeje zeleniny je zaviněn nedostatečným vytápěním ve sklenících a špatným využitím zavodňovacího zařízení. Zelinářství bylo zavedeno teprve prvním rokem, tak ještě nebyly žádné zkušenosti.
Plán výroby mléka na jednu krávu byl 1700 litrů, skutečnost byla 1385 litrů. Krávy byly ustájeny na různých místech v obci, protože družstevní stáje ještě nebyly postaveny.
Družstevní drůbež se v tomto roce nevyvedla. Mnoho drůbeže uhynulo, což bylo zaviněno malým prostorem a špatně voleným druhem.
Stav mechanizačních prostředků v JZD: 12 traktorů, 2 traktory pásové, 2 nákladní auta – 3,5 a 5 tun, 20 vleček, 2 fekální vozy, 1 nakladač hnoje, 2 silážní kombajny, 1 obilní kombajn, 4 mlátičky, 6 samovazů, 1 čistička obilí, 4 secí stroje, 2 sběrací lisy na slámu, 3 zrnomety, 3 plečky, 2 shrnovače sena, 1 shrnovač obilí, 1 nakladač řepy. Stanoviště strojního parku je ve Šraňcích (dnes ulice Závodní) v budovách bývalé traktorové stanice. Pro JZD je to nevýhoda.
V JZD bylo postaveno v roce 1960 několik hospodářských budov. Provizorní kravín, drůbežárnu, teletníky a přístřešky pro prasata pomáhali brigádně stavět nejen členové družstva, ale i zaměstnanci všech hluckých závodů.
V čase sklizně se objevilo několik případů rozkrádání, mnozí stále prorokují, že společné zemědělské hospodaření nebude fungovat.
Vyplacená pracovní jednotka za rok 1960 byla 12 Kčs a 2 kg obilí.
Státní statek byl vytvořen v roce 1948. Prvním vedoucím byl František Ševčík, pak František Ohnutek, Maximilian Bradavka, František Galda a od roku 1956 až do dnešních dnů (1960) Ferdinand Přikryl.
Hlavní výroba je rostlinná.Pěstuje se řepa, kukuřice, všechny druhy obilnin, mák, řepka olejná. Letošním rokem je zaveden devítihonný osevní postup.
Ze starých objektů pod Babí horou se nezachovalo nic (býval zde starý ovčín a kůlna). V roce 1952 byl vystavěn nový ovčín pro 250 kusů a 2 šopy na seno.V roce 1953 se ovce chovat přestaly. V roce 1952 byly dva hony na Babí hoře vysazeny ořechy v počtu 890 kusů. Nedařilo se jim tam a byly přesazeny z těchto honů do sadů a jam pod Babí horou a na příkop, který vede přes střed Rovného pole.
V roce 1959-60 byla provedena meliorace Babí hory v 50 hektarech a v Rovném poli 24 ha. V roce 1960 bylo započato s výsadbou větrolamů a to při hranici Blatničky a mezi Kobylí hlavou a Jasenovou přes Dolní louky v šířce 50 m. Ve výsadbě se bude pokračovat podle plánu, protože v jarních a podzimních měsících bývají velké škody způsobené větry v Hluku nazývanými „Halovými“.
Na statku je zaměstnáno 32 stálých pracovních sil a 40-50 sezónních pracovníků.
Záhumenky. Obdělávání záhumenek je obtížné, zvláště pro ty, kteří nemají potah. Někteří kočí JZD tyto práce předražovali a hlavně si peníze nechávali pro sebe. Nyní je proto potah přidělován prostřednictvím četařky a platí se fakturou. Členům JZD je za jednu hodinu práce s potahem účtována částka 14 Kčs a nečlenům 15 Kčs . Byl už i návrh, aby byly záhumenky obhospodařovány společně, ale neujal se, protože ne všichni členové JZD záhumenky vlastní.
Někteří Hlučané ještě chovají ve svých domech krávu. Z jedné krávy je povinnost odvést 300 l mléka, někteří odvedou i více na volný nákup. Vejce se odvádějí dle dohody na místním národním výboru. Některé vícečlenné rodiny třeba vejce vůbec nemusí odvádět.
Záhumenky byly v roce 1960 na Ostrožském poli, Čtvrtích, Zamlýní a na stavebních parcelách v blízkosti obce.
Ceny běžných potravin – rok 1960
Maso hovězí 20 Kčs/1 kg
Cukr kostkový 9,60 /1 kg
Maso vepřové 30 Kčs/ 1 kg
Káva žitná 5,60 /1 kg
Slanina 28 Kčs/1 kg
Káva zrnková 38 Kčs/1 kg
Slepice 30 Kčs/1kg
Mléko 1,70 /litr
Husa nekrmená 100 Kčs/1kg
Tvaroh 5,60 /1 kg
House 1 týden staré 40 Kčs
Máslo 38 Kčs /1 kg
Mouka hrubá 3,80 /1 kg
Mouka hladká 3,80 /1 kg
Chleba obyčejný 2,60 /1 kg
Chleba výražkový 3,40 /1 kg
Vejce 0,80 1 kus
Krabička zápalek 0,20 Kčs
Dřevo palivové tvrdé 20 Kčs/100 kg
Sůl 1 Kčs/1 kg
Slivovice domácí 128 Kčs /1 litr
Průměrný výdělek dělníka v Autopalu Hluk v roce 1960 = 1342 Kčs za měsíc.
V neděli 28. února 1960 začaly trhy na domácí zvířata, holuby a králíky. Během půl roku ale zanikly pro nedostatek zájemců.
V loňském i v letošním roce je nedostatek čerstvého masa jak hovězího, tak vepřového. Velké zástupy lidí čekají u řeznických obchodů ve frontě třeba už od 4 hodin od rána. Masových konzerv je dost.
Oprava kostela začala v roce 1956 a skončila letos, tj. v roce 1960. Byla opravena krytina na věži a natřena zelenou barvou. Venkovní omítka byla zcela otlučena a zdi byly nově omítnuty. Oprava stála celkem 196.104 Kčs.
V měsíci listopadu byla započata oprava hlucké tvrze. Slovácká jiskra v té době napsala: „Otázka úpravy hlucké tvrze dostává se ze stadia příprav k realizaci. Největší překážkou byly Krajské výkupní podniky, které používaly prostor tvrze jako sýpek a skladiště pro obilí, Při závěrečném jednání se výkupní podnik zavázal, že uvolní ty prostory, které se budou upravovat. Rekonstrukční práce zahájí veselský stavební kombinát již v prosinci. Při sondování základového zdiva se zjistilo, že fortifikační pilíře sahají do hloubky sedmi metrů, původní nádvoří že leželo asi o 35 cm níže než nádvoří nynější a po odstranění omítky na jižní straně se ukázala zazděná okna stejně profilovaná a s týmž renesančním pískovcovým ostěním , jaké mají okna ostatní. Bylo již nejvýš na čase přikročit k zabezpečování tvrze, neboť hrozilo úplné zničení vzácné starobylé památky. „
Začalo se také se stavbou mostu přes potok Okluky v trati Husí hora. Regulaci potoka provedla firma Krajský podnik zemědělsko-lesnických meliorací Veselí nad Moravou pod vedením ing. Antonína Macha z Hluku. Tato firma provádí i další práce v okolí obce. Postavila most pod Vyšohradem a provedla úpravy struhy v Rybníčkách. Uvnitř obce prováděla regulaci potoka firma Vodní toky n.p. Uherské Hradiště.
V závodě Autopal došlo ke změně ředitele. Od 1. května 1960 nastoupil místo Bohumila Kováře nový ředitel Jaroslav Skřehot. Je absolventem dělnické školy a pochází z Nového Jičína. Má 33 let. Bohuslav Kovář odešel ze zdravotních důvodů.
Na hlucké škole nebyla zřízena devátá třída, protože plánovaná třetina žáků, kteří skončili osmou třídu a měli navštěvovat třídu devátou nestačila na otevření této třídy. Proto žáci, kteří byli v rámci směrného čísla získáni pro návštěvu deváté třídy základní školy, navštěvovali tuto třídu na Osmileté střední škole v Kunovicích.
Hlucká škola má 16 tříd a navštěvuje ji 538 žáků. Ředitelem školy je Adolf Doruška, jeho zástupcem Jaroslav Sochůrek. Celkem vyučuje 19 učitelů. Místností je 15, dvě třídy se střídají, takže se vyučuje i na směny.
Sdružení rodičů a přátel školy bylo založeno v roce 1946. Začátky jeho činnosti ale byly velmi krušné, zpočátku nepracovalo vůbec. Spolupráce s rodiči vázne hlavně v oblasti ateistické výchovy, Hlučané odmítají přijmout vědecký světový názor. Náboženství je vyučováno jen jako nepovinný předmět.
Mateřská škola je umístěna v prostorách staré školy v místnostech bývalého zemědělského útulku a svůj provoz zahájila 5.září 1951. Tehdy ještě neměla celodenní provoz , protože bylo zapsáno pouze 22 dětí.
Ve školním roce 1959/60 bylo zde zapsáno 76 dětí. Staraly se o ně Ludmila Šimčíková, Anna Vaňková a Marta Širůčková. Školnici dělá Marie Čížková. Ve školce se stravuje 60 dětí. Po zdravotní stránce pečuje o děti okresní školní lékař. O ošetření chrupu se stará místní zubař Šašinka.
Místní knihovna má zhruba 3 tisíce svazků knih. Po vyhoření objektů JZD na náměstí v roce 1954 byla přestěhována do bývalého pohostinství v Hluku zvaného „Liďák“ a tam sídlí dodnes. Půjčuje se dvakrát týdně po celý rok. V letním období ji navštěvuje 20 – 25 čtenářů, v zimě pak 50 – 80. Knihovníkem je Jaroslav Sochůrek, který tuto funkci zastává s pomocí svého tchána - školníka Chudoby.
Už od roku 1946 jezdí Hlučané na brigádu do Čech česat chmel. Tato brigáda trvá zpravidla 14 dní. Jezdí chlapci a děvčata ve věku 13-16 let. Jako doprovod jezdí vždy s dětmi dospělá osoba. S chlapci František Chudoba nebo některý učitel, s děvčaty učitelka nebo maminka některé z brigádnic. Děti jezdí rády, protože mají možnost uvidět Prahu, případně Karlovy Vary a ještě dostanou mzdu. Výdělek se počítá podle natrhaných věrtelů. Většinou si vydělají asi 160-500 Kčs. Společné stravování si platí sami. Cestovné hradí stát. Dříve dostávali brigádníci jízdenky na okresním národním výboru a mohli jet kdy chtěli. Nyní jsou vypravovány zvláštní vlaky. Při česání se soutěží o největší výkon. V roce 1960 vyhrála tuto soutěž Marie Nemravová z Hluku – učnice v Mikrotechně v Mařaticích. Vydělala si 600 Kčs, odměnu 260 Kčs, knihu v hodnotě 40 Kčs a vlajku nejlepšího česače.
Hlucký svaz žen uspořádal divadelní představení. Hrála se hra Jana Kavana „Babička je formát“. Pro velký zájem byla sehrána třikrát, vždy s velkým úspěchem. Na režii se účastnil učitel Domin Černý. Další úspěšnou akcí hluckých žen byla beseda pro přestárlé občany. Ti byli pohoštěni čajem a vánočkou a pro jejich obveselení byla předvedena kulturní vložka.
V Hluku funguje také odbočka Československého červeného kříže. Její činnost je pestrá, mimo jiné vede evidenci dárců krve. Těch bylo v roce 1959 přihlášeno 7, v roce 1960 už 36. Krev se odebírá v transfúzní stanici v hradišťské nemocnici. Za jeden odběr se platí hotově 200 Kčs a jízdné. Před odběrem dostane dárce jeden rohlík a čtvrt litru čaje, po odběru pak čtvrt litru černé kávy, 2 rohlíky, 10 dkg debrecínky, 10 dkg chleba, hořčici, čtvrt litru vína a zvláštní zdravotní bonbóny (cca 50 kusů). Odebírá se ½ litru krve.
Svaz Československo-sovětského přátelství v obci sice byl založen, ale vyvíjí jen velmi skromnou činnost. Podobné je to i se Svazem protifašistických bojovníků.
Svazarm je Svaz pro spolupráci s armádou. Jeho činnost se odehrává převážně v kroužcích a to v modelářském a motoristickém. Mladí lidé se zde připravují na řízení motorových vozidel. Poplatek za školení v rámci Svazarmu je 300 Kčs, jinak 1200 Kčs.
Československý svaz mládeže pořádal v prvních třech měsících roku 1960 taneční hodiny. Vyučovalo se těmto tancům: pochodový fox, polka, valčík, tango, waltz, mazurka, mambo, rumba, blues, lipsy a polonéza. Poplatek činil 49 Kčs. Děvče dostalo od chlapce kytičku za 15 Kčs a chlapec od děvčete kapesníček za 9 Kčs. Hudba k tanci byla reprodukovaná z gramofonových desek a magnetofonových pásků. Na ukončení tanečních hrál jazzový orchestr z Buchlovic. Žádná hlucká kapela totiž nedokáže zahrát polonézu. Učitelkou tance byla Jana Poláchová rozená Hanáčková z Hluku. Hodiny navštěvovalo 19 chlapců a 33 děvčat ve věku do 18 let a konávaly se večer v místnosti závodního klubu Autopal (na liďáku). Chlapci tančili v černých oblecích s motýlky. Děvčata chodila ve svátečních šatech bohatě řasených v pase. Vlasy spletené do copů, ostříhané „na hamleta“, ondulace kolíková, americká či obyčejná. Na nohou lodičky a punčochy-silonky.
V naší obci je okrsek veřejné bezpečnosti a má dva muže. Jsou to Miroslav Štěrba a Antonín Straka. Okrsek je umístěn ve staré škole. V roce 1960 byl okrsku přidělen služební pes. Kromě Hluku do okrsku patří ještě Ostrožská Lhota a Dolní Němčí.
V Hluku jsou v současné době dvě hudby. Dechovku, jejímž zřizovatelem je závod Svedrup, řídí Jan Krsička. Dechová hudba hrává na pohřbech a ve slavnostních průvodech. Na tanečních zábavách jen velmi málo, protože mládež vyžaduje jazz. Na plesech hrává velmi oblíbený Bar-ret (hrál s nimi i Antonín Stojaspal zvaný Černota) z Dolního Němčí.
Jazzová hudba funguje při Závodním klubu Autopal ROH . Jejím vedoucím je Antonín Dohnal. Obě hudby jezdívají hrát na různá místa naší republiky, ale už mnohem méně než v předešlých letech.
V roce 1960 měla základní organizace včelařů v Hluku 34 členů a ti měli 261 včelstev. Stát poskytuje včelařům příděl cukru 7 kg za 6,60 Kčs na jedno včelstvo za rok. Naše organizace měla letos předepsanou státní dodávku 650 kg medu a překročila ji o 400 kg. Včelaři si hodně stěžují na chemické postřiky v době květu, protože po nich včelstva hynou.
Československý svaz rybářů v Hluku je registrován pouze jako místní 23-členná skupina. Hlavní skupina je v Uherském Ostrohu a byla založena v listopadu 1960. Prvním hluckým předsedou rybářů je Jaroslav Nemrava, zaměstnanec Autopalu.
Požární sbor uspořádal na hřišti velkou slavnost, které se účastnily četné sbory dobrovolných hasičů. Byli zde vyznamenáni zasloužilí hlučtí požárníci:
František Matuška 92 roků – 70 let práce v hasičském sboru
Tomáš Kožík 75 let (zemědělec)
František Dufka 85 let (důchodce)
Matěj Jelének 78 let (důchodce)
František Bachan 75 let (důchodce)
František Míšek 70 let (důchodce)
Šimon Vaškovic 68 let (důchodce)
František Pospíšek 79 let (důchodce)
26.března 1960 byla na Sokolovně slavnostní schůze spojená s tělovýchovnou akademií. Na ní bylo rozhodnuto, že stadion v Kaštanci bude pojmenován podle hluckého rodáka plukovníka Jaroslava Dostála.
1. dubna 1960 uspořádala Tělovýchovná jednota Spartak Hluk estrádu, na které účinkovali členové státního rozhlasu: Rudolf Stolař, Melánia Oláryová a další. Vstupné bylo k sezení 10 a 8 Kčs a k stání 6 Kčs.
Před oslavou 1. máje byl Hluk povinně vyzdoben a před budovou MNV byl postaven máj. Sraz všech občanů byl u Valašsko-dřevařských závodů (u pily) v 7 hodin. V čele průvodu šli vlajkonoši. Svazáci, požárníci a členové Čs. červeného kříže byli v uniformách, sportovci v cvičebních úborech. Do pochodu hrála dechovka a v průvodu jely 3 alegorické vozy. Na dolním konci u Nemravovy hospody čekaly na účastníky autobusy ČSAD. S nimi bylo možno odjet na prvomájové oslavy do Uherského Hradiště. Večer byla lidová veselice.
15. května byla slavnostně otevřena nově postavená budova zdravotního střediska na náměstí. Jsou v ní ordinace pro obvodního lékaře a zubaře. Obvodním doktorem je MUDr. Miroslav Veselý, rodák z Domanína a jako zdravotní sestra s ním pracuje paní Dudová z Kunovic. O zuby Hlučanů pečuje Miroslav Šašinka a sestra Marie Pospíšková. Kromě toho jsou v budově byty pro lékaře. Na místě, kde je zdravotní středisko postaveno býval obchod. Do konce roku 1939 zde bývala Baťova prodejna obuvi, pak Čížkova cukrárna.
Dolňácké slavnosti písní a tanců začaly v pátek 17. června 1960 hrou Jiřího Mahena „Jánošík“. Hru sehrálo Slovácké divadlo na hřišti a zhlédlo ji zhruba 2 tisíce diváků. V sobotu odpoledne vystoupily dětské soubory Hluk, Hradišťánek, Staré Město, Veletiny. Soubor z Veletin byl nejlepší. Večer pak byla Zbojnická noc v provedení souboru Hradišťan. Po programu byla veselice na stadioně, na tvrzi, na liďáku a v sále obecní hospody.
Neděle začala budíčkem. Ten odehrála hlucká dechovka, která poté koncertovala na náměstí. Dopoledne bylo také odhalení desky plukovníku Jaroslavu Dostálovi. Byla přítomná i jeho žena ministryně Machačová-Dostálová a starší bratr František Dostál. Účast občanů na této slavnosti byla malá.
Před polednem přišla na řadu jízda králů.
Odpoledne se na dolním konci seřadil slavnostní průvod všech souborů a ten prošel Hlukem až na hřiště. Bylo možno spatřit soubory z Boršic u Blatnice, Dolního Němčí, Starého Města, Vlčnova, Bzenčan, Hradišťan, Kunovjan a konečně také domácí skupina ze závodního klubu Autopal. Odpolední program byl pěkný, ale všecko pokazil déšť. Diváci museli sedět v pláštěnkách a pod deštníky. Mnohé odradilo počasí úplně. Některé soubory ani nevystoupily.
Dne 9. července 1960 byl v sále závodního klubu ROH Autopalu (liďák) ve 14 hodin lidový soud. Kromě prokurátorky a zapisovatelky byli přítomni také 3 soudci z lidu. Obžalovaný byl 22-letý J.B. Byl obviněn z požití alkoholu před jízdou motorovým vozidlem a z následného ublížení na zdraví. J.B.a jeho kamarád J.J. jeli 30. dubna do Vlčnova na taneční zábavu. Tam popíjeli alkohol. Při nočním návratu na okraji Nivnice vjel J.B. do příkopu. Spolujezdec J.J. utrpěl těžký otřes mozku a po převozu do nemocnice byl 3 dny v bezvědomí. J.B.vyvázl jen s lehkým zraněním. Soud jej potrestal 15 měsíci vězení nepodmínečně a odebráním řidičského průkazu na 5 let.
K soudu byli pozváni všichni majitelé řidičských průkazů, kterých je v Hluku zhruba 900. Přišlo jich jen 265, ale i tak byl sál přeplněn. Další podobný soud byl ve spolupráci se Svazarmem zorganizován 25. září. Tentokrát byla účast povinná a každému řidiči byla zaznamenána do řidičského průkazu.
V tomto roce byla provedena celostátní kontrola obyvatelstva rentgenem. V Hluku byl rentgen umístěn v pohostinství na dolním konci. Rentgenovalo se denně od 8 do 17 hodin. Prohlídka byla povinná pro všechny od 14 do 70 let, omluveni byli jen ti, kteří se nemohli dostavit z důvodu nemoci. Ti pak byli voláni do Uherského Hradiště. Cílem této akce je snížit počet nemocných na plicní tuberkulózu.
Počasí letos celkem přálo tomu, aby mohla být pole ošetřována těžkými zemědělskými stroji. Na státním statku byla kombajny posečena polovina obilí, na JZD čtvrtina. Bylo málo brambor. První sníh napadl 12. prosince a vydržel 3 dny. 23. prosince začalo mrznout ale vánoce byly bez sněhu.
V tomto roce byla naše republika přejmenována na Československou socialistickou republiku.
Ročník 1960 lidé narození v tomto roce:
